Koncem května došlo v ruské Sibiři k vážné ekologické katastrofě, když se protrhla jedna z nádrží s palivem místní tepelné elektrárny. Pozdější vyšetřování ukázalo, že trhlina v nádrži byla způsobena táním permafrostu. Celý komplex elektrárny, stejně jako mnoho dalších průmyslových objektů a měst, je totiž postaven; na permafrostu.

Následky havárie jsou obrovské

Rozsáhlá havárie v elektrárně u města Norilsk nacházejícím se daleko za polárním kruhem, během které uniklo ze zásobníku více než 21 tisíc tun nafty, se tak stává jedním z prvních varování před hrozbami, které s sebou tání permafrostu přináší.

Permafrost je tisíce let zmrzlá půda, která se nachází převážně za polárním kruhem na severní polokouli. Tato věčně zmrzlá území pokrývají rozsáhlé oblasti mezi polárním kruhem sahající od boreálních lesů na Sibiři přes Aljašku, Kanadu a Rusko. Samotná hloubka zmrzlé půdy se může oblast od oblasti lišit.

Permafrost podle odhadů obsahuje až 1,7 bilionu tun uhlíku ve formě zmrazených organických látek. V permafrostu se ukrývá také obrovské množství oxidu uhličitého, a to až několikanásobně více, než v současné době obsahuje zemská atmosféra. Pokud by se takové množství tohoto skleníkového plynu uvolnilo, může to znamenat velkou katastrofu pro život na Zemi.

Z ledu se již uvolnil nebezpečný patogen

Rozmrazení tisíce let zmrzlé půdy může přinášet ale také další rizika, jako jsou například bakterie a viry, proti kterým lidstvo nemá obranné látky. V minulosti se již podobné příklady staly. V roce 2016 bylo infikováno na Sibiři dítě antraxem, kterým se infikovalo z mrtvoly soba, který byl 70 let uvězněn v ledu.

V roce 2014 vědci přivedli k životu obří, ale neškodný virus nazvaný Pithovirus sibericum, který byl uzamčen v sibiřském permafrostu déle než 30 000 let. Nikdo tedy nemůže zaručit, že se stejným způsobem nedokáží z permafrostu dostat i mnohem nebezpečnější viry. Dále čtěte: Ruskou Sibiř mohou díky anomálii zasáhnout zvláštní požáry. Hoří dokonce i pod ledem.