V uplynulých letech nebylo v USA dostatek plutonia-238, a NASA tak musela pozastavit vývoj některých typů vesmírných lodí a pohonů zejména pro plánované mise na Mars a dále do hlubokého vesmíru. Vědci však nedávno objevili zcela nový způsob, jak tento radioizotop, jenž je klíčový pro pohon dlouhodobých misí v hlubokém vesmíru, vyrobit jinou cestou.

Od roku 2017 nebylo možné plutonium-238 pro vesmírné mise využívat. Inovativní technologie z laboratoře Oak Ridge National Lab (ORNL) však umožní vyrobit až dvakrát tolik plutonia, než bylo možné doposud.

Vesmírné lodě poháněné plutoniem

Radioizotopy, jako je plutonium-238, mají nestabilní jádro a vydávají dostatek energie. Těchto izotopů existuje více než 2 900, ale plutonium-238 je jediné, které je vhodné pro napájení radioizotopových energetických systémů (RPS) pro lety do hlubokého vesmíru.

Jedním z důvodů je poločas rozpadu tohoto prvku, který je 87,5 let. Díky tomu je možné udržet pro vesmírné lodě dostatek energie po téměř neomezenou dobu. Díky tomuto izotopu například doletěly obě sondy Voyager až za okraj Sluneční soustavy.

Nová metodika výroby

Pomocí ORNL se podařilo efektivně automatizovat rozhodující část procesu výroby plutonia-238. Vědci k tomu využili oxid neptunu a hliníku. Neptun je radioaktivní kovový prvek, který, pokud je ozařován, vzniká neptunium-238.

Díky tomu mohou být obnoveny mise jako Cassini nebo rover Curiosity na rudé planetě. Robotické vozítko Curiosity poháněné plutoniem má za sebou už celou řadu skvělých objevů. Dále čtěte: (S pomocí vyspělé technologie NASA poprvé zachytila rázové vlny, které vznikají při letu nadzvukových strojů).