Sonda Parker, kterou NASA vyslala na misi v roce 2018, poslala na Zemi obrovské množství dat, které nasbírala během několika průletů korónou Slunce. Sonda nacházející se přibližně ve vzdálenosti 150 milionů kilometrů od Země je jediným zařízením, které se dostalo takto blízko k naší mateřské hvězdě.

Sonda je vybavena speciálními tepelnými štíty, které mají uchránit elektroniku i když okolní teplota dosáhne několika tisíc stupňů Celsia. Sonda je vybavena celou řadou přístrojů, díky kterým mohou vědci měřit intenzitu a charakteristiku slunečního větru stejně jako sbírat informace o magnetickém poli a dalších důležitých veličinách.

NASA díky sondě získala nové poznatky zejména v oblasti vlivu solárního větru na elektroniku. Data ze sondy také naznačují, že kolem Slunce panuje extrémně dynamické prostředí, které se mění doslova z minuty na minutu.

Slunce podle dat chrlí zmagnetizovanou hmotu v podobě oblaků o hmotnosti miliard tun. A tohle všechno se nějak projevuje i na Zemi. Takzvaný solární vítr může poškozovat naše družice a narušovat satelitní komunikaci. Existují také případy, kdy byly vesmírnými částicemi způsobeny rozsáhlé výpadky elektrické energie.

Data ze sondy vědcům také prozradila, že sluneční vítr je kolem Slunce extrémně proměnlivý a bylo zaznamenáno několik případů, kdy se zcela otočilo magnetické pole a proud částic směřoval zpět ke Slunci. 

Solární vítr ještě není dostatečně probádán, a proto jsou pro vědce data ze sondy naprosto klíčová. Díky nim totiž mohou lépe odhadnout rizika, která mohou částice ze Slunce způsobovat a také lépe předvídat energetické bouře. Dále čtěte: (Japonské sondě se podařilo úspěšně zopakovat přistání na asteroidu Ryugu).