Unikátní dřevěný vodovod v celkové délce dvaceti metrů byl objeven archeologickým týmem, který v rámci záchranné akce pracuje na Václavském náměstí od letošního léta. V 18. století tento dřevěný vodovod sloužil pro zásobení tehdejšího městského obyvatelstva.

V místě, kde byl vodovod vykopán, bylo také objeveno několik částí vodovodu z novodobé éry devatenáctého a dvacátého století. Dosud se archeologům podařilo podobné potrubí odkrýt naposledy v roce 1967 během stavby podchodu ve střední části Václavského náměstí.

Dvacetimetrový úsek dřevěného potrubí byl objeven v hloubce jednoho metru. V období osmnáctého století se na výstavbu vodovodního potrubí běžně používaly duté borové kmeny, protože jejich dřevo s vysokým obsahem smůly je odolné vůči hnilobě. V zemi tak bez většího porušení může vydržet i několik stovek let.

V místě, kde bylo potrubí objeveno, byly nalezeny základy kašny, která se na Václavském náměstí nacházela. V několika místech byl vodovod spojen kovovými díly, které spojovaly jednotlivé kmeny ve vodovodní řád. Tento první vodovodní řád trpěl mnoha problémy a o jeho opravu se staral zřízenec, jemuž se říkalo rourník.

Pro Nové Město sloužila dřevěná vodárna Šítkovská postavená v roce 1495, po několika požárech pak zbudovaná z kamene. Kromě ní do roku 1503 stála na Zderaze další vodárenská věž. V roce 1610 už bylo vodou zásobováno 130 stojanů a kašen na novoměstském území – tato síť vodovodů se udržela v Praze až do počátku 19. století. Dále čtěte: (Dlouhotrvající sucha ve střední Evropě odhalila unikátní varování našich předků).