Význam střev pro naši obranyschopnost tkví konkrétně v koloniích střevních bakterií, jimž se souhrnně říká střevní mikrobiom či střevní mikroflóra. Například studie odborníků z kalifornského Caltechu z roku 2014 ukázala, že přítomnost střevní mikroflóry výrazně ovlivňuje vývoj bílých krvinek a jejich počet usazený v kostní dřeni a ve slezině. 

Řada chronických nemocí má původ ve střevech

Ne všechny střevní bakterie jsou ovšem ty vhodné. Je už poměrně spolehlivě prokázáno, že existuje spojitost mezi některými bakteriemi či jejich produkty a nemocemi jako diabetes či chronické střevní záněty, mezi něž patří Crohnova choroba či ulcerózní kolitida.

Nerovnováha střevní mikroflóry je dávána též do spojitosti s takzvaným syndromem zvýšené propustnosti střev, který je spouštěčem chronického zánětu. Právě zánět může být důvodem rozvoje celé řady chronických onemocnění, mezi ty nejčastější patří alergie, celiakie, roztroušená skleróza, artritida, atopický ekzém, Parkinsonova choroba i onemocnění psychická, jako je autismus či deprese.

Jak je možné, že střeva ovlivňují takto zásadně i naši psychiku? Střevní mikrobiom je totiž schopen přes dráhy neuronů a s využitím buněk zvaných cytokiny ovlivňovat chemické reakce v mozku. Jednoduchý důkaz? Zkuste si například vybavit, zda vás náhodou ve stresujících situacích nebolí břicho. Bolí, že ano?

Podpořte střevní bakterie probiotiky

O střevní mikroflóru je tedy potřeba svědomitě pečovat. Základem je v tomto ohledu samozřejmě strava, jež by měla být bohatá na dietární vlákninu a probiotika, která střevní bakterie vyživují, napomáhají jejich množení a pomáhají udržovat onu křehkou rovnováhu střevní mikroflóry.

Na zdraví svých střev je potřeba pamatovat především v zimním období, kdy řada lidí razantně mění svůj jídelníček ve prospěch sladkých a tučných jídel. Pokud si je chcete dopřát, vyvažte jejich negativní účinky na střevní mikrobiom zvýšeným příjmem probiotik. A vzhledem k tomu, že s náporem na střeva bude zcela jistě oslabena i vaše imunita, snažte se podpořit i ji.

Víc než kdy jindy se v zimě rovněž hodí sáhnout po kvalitních doplňcích stravy. Je vhodné také zvýšit přísun vitaminů i příjem selenu a zinku. Selen má na imunitní systém stimulační účinek, posiluje totiž tvorbu aktivovaných T-lymfocytů. Uplatňuje se také v ochraně před oxidativním stresem, který je zapříčiněný volnými radikály a projevuje se zejména vyčerpáním a chronickou únavou. Zinek je silným antioxidantem, podporuje řadu biologických funkcí a podporuje imunitu.