Studie je tak přesvědčivá, že by se podle schopnosti či neschopnosti udržet balanc dala indikovat nejen řada onemocnění, ale i samotné riziko brzkého úmrtí. Vědci testovali celkem 1 700 lidí a ve své studii uvádějí, že mezi lidmi, kteří měli problémy s rovnováhou, se riziko brzké smrti zvyšovalo velmi rapidně.

Neudržení rovnováhy je totiž obvykle spojeno hned s několika faktory. Může jít o malou hustotu kostí, malou fyzickou sílu a v neposlední řadě také o klesající schopnosti zpracovávat senzorické informace o poloze našeho těla vůči okolí. Může jít ale dále o ušní infekce či roztroušenou sklerózu. 

Vědci také ve své studii určili, jak se tato schopnost zhoršuje s věkem. Od šedesátky výše schopnost držet rovnováhu na jedné noze prudce klesá a lidé nad sedmdesátku, kteří se studie účastnili, už tuto schopnost prakticky ztratili všichni. Zajímavý je také fakt, že lidé, kteří v testu neuspěli, měli obecně horší zdravotní stav s vyšší mírou obezity a srdečních chorob a vysokého krevního tlaku. Diabetes 2. typu se v této skupině vyskytoval asi třikrát častěji.

A hlavní závěr studie, kterou vědci publikovali v British Journal of Sports Medicine? Ten je poměrně šokující. Neschopnost stát na jedné noze po dobu 10 sekund byla spojena s 84% zvýšením rizika úmrtí z jakékoli příčiny v příštích deseti letech. Navíc dvě třetiny z této skupiny lidí tvořili muži. Proto vědci navrhují, aby se schopnost držet rovnováhu testovala na pravidelných zdravotních prohlídkách u lékaře.

"Test stání na jedné noze se v posledních pěti desetiletích používá k hodnocení rovnováhy, ale není běžně používán při klinickém vyšetření jedinců středního a staršího věku," píše spoluautor studie Setor Kunutsor. "Hlavním důvodem je nedostatek údajů o jeho vztahu k nepříznivým následkům, jako jsou pády a úmrtnost. Současná zjištění naznačují, že desetisekundový postoj na jedné noze je potenciální praktický nástroj, který by mohl být použit v běžné klinické praxi k identifikaci rizika úmrtí u jedinců středního a staršího věku."

Zapomínat se ovšem nesmí ani na fakt, že na pád zemře ročně spousta lidí, celosvětově to jsou statisíce. Určitě máme každý ve svém okolí někoho, kdo si na první pohled banálním pádem přivodil nějakou zlomeninu nebo jiné komplikované zranění. O to víc je tato studie důležitá. Takže můžete to zkoušet i doma, pokud zrovna nepraktikujete pravidelně jógu. To asi máte rovnováhu na jedničku. Dokud deset vteřin dokážete stát na jedné noze tak, že druhou nohu máte opřenou o nosnou nohu a ruce volně spuštěné, je všechno v pořádku. Jakmile s tímto postojem začnete mít problém, neváhejte navštívit lékaře.

Autorský článek, další zdroj: University of Bristol.