Autoři studie o stresu dokonce tvrdí, že stres je doslova nakažlivý. Podle nich už pouhý fakt, že vidíme jinou osobu ve stresové situaci, může způsobit, že naše vlastní tělo uvolní kortizol, hormon zapojený do stresové reakce. Tento jev se nazývá empatický stres a dostavuje se velmi často ve chvíli, kdy vidíme někoho blízkého ve stresu, ale i ve chvíli, kdy potkáme vystresovaného cizího člověka.

Emoce se totiž mohou šířit z jedné osoby na druhou prostřednictvím zrcadlových neuronů. Jedná se o mozkové buňky, které se aktivují, když vidíme, že někdo provádí určitou akci, například zívnutí, a spustí reakci, která podporuje reciprocitu. To znamená, že pokud člověk vidí někoho unaveného, může se začít cítit unavený, a pokud vidí někoho vystresovaného, může se dostat do stresu. Tento přenos emocí dokonce neprobíhá jen mezi lidmi. Pokud máte doma domácího mazlíčka, jistě jste si už všimli, že když jste vy sami ve stresu, je vystresovaný i váš pes. A to samé pochopitelně platí i pro vaše děti, i ony vycítí, že něco není v pořádku.

Ve chvíli, kdy se my sami ale vystresujeme stresovou situací někoho jiného, například partnera, není to rozhodně krátkodobá záležitost, jak by se mohlo na první pohled zdát. Život je plný každodenního stresu, a pokud tento fakt podpoříme ještě přeneseným stresem, můžeme se sami dostat do komplikované situace. Jenomže jak se ochránit před stresovým přenosem například v kanceláři nebo doma?

Každá stresová reakce začíná vnímáním stresoru. A to znamená, že je potřeba snížit dopady stresu někoho jiného na nás samotné. Odborníci proto radí aktivity, které nás od nakažlivého stresu těch druhých tak trochu odvedou. Typicky se jedná o aktivity, jako je procházka venku na čerstvém vzduchu nebo cvičení a pochopitelně také jóga nebo meditace a dechová cvičení.

Další radou je pak naučit se blokovat stres, který k nám přichází od druhých. Typickým cvičením, jak se to naučit, je například představit si něco, co nám dělá radost nebo co nás rozesměje, než vstoupíme do stresu někoho druhého. Pokud to dokážeme, už do stresové situace vstupujeme tak trochu „vysmátí“. A pokud příprava na kontakt se stresovanou osobou není možná, zkuste si během setkání s ní představit něco pozitivního. Odvede to vaše myšlenky od negativních emocí.

Další možností je pokec s někým, komu opravdu důvěřujete. Jinými slovy, jde o sociální interakci, při níž se zbavíte stresu, který na vás přenesla druhá osoba, a pokud dostanete podporu od někoho blízkého a důvěryhodného, sníží to vaši stresovou zátěž. Můžete také popřemýšlet o tom, že se od člověka, který na vás přenáší svůj stres, budete nějakou dobu držet co nejdále. Zkrátka se tak trochu dejte na první místo a chraňte především sami sebe, dokud se ten druhý alespoň trochu nezklidní. Důležité je si také uvědomit, že vystresované osobě můžete sice poskytnout nějakou formu podpory nebo pomoci, ale musí to mít svoje hranice. Za stres toho druhého totiž nenesete odpovědnost a není dobré se angažovat natolik, že to nakonec bude ničit především vás.

Zkrátka před stresem je třeba se chránit, a to dokonce i před stresem druhé osoby. Pokud se přenosu stresu nedokážete ubránit, vyzkoušejte některou z výše uvedených technik, abyste si alespoň nenesli tak velkou stresovou zátěž, protože vlastního stresu máte pořád dost.

Autorský článek, další zdroj: Healthline