Manželka Jana Lucemburského nahradila nešťastnou Elišku Přemyslovnu a jako první přežila císařský řez
Manželství Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského nebylo příliš harmonické. Svůj vliv měla i skutečnost, že starší Eliška se k manželovi chovala spíš jako matka. Následné konflikty a obvinění, že proti němu plánuje spiknutí, taky jejich vztahu zrovna nepřidaly. Ani svého milovaného syna Václava, budoucího Karla IV. mnoho let před svou smrtí neviděla. Jan ho totiž poslal na výchovu do Francie, za čímž se částečně skrýval snaha dostat ho z jejího vlivu.
Eliška byla přehnaně hrdá na svůj přemyslovský původ a s frivolním Janem neměla příliš společného. Přestože k českým zemím příliš nepřilnul, proslul jako král diplomat. Jeho časté cesty do zahraničí pomohly rozšířit území a pozvednout prestiž království.
Česká královna se po zbytek života věnovala chudým a pomoci potřebným. Zemřela v pouhých osmatřiceti letech osamocena a s břemenem, které ji nikdy nepřestalo tížit.
Jan si čtyři roky užíval svobodného života. Nebylo divu. Byl stále mladý a vzhledově ucházející. Avšak v roce 1334 se v Paříži seznámil s mladinkou Beatrix Bourbonskou, která mu učarovala. Svatba se konala téhož roku ve Francii za přítomnosti francouzského krále Filipa VI. Ačkoliv Jan po celý život sledoval pouze diplomatické zájmy, se šestnáctiletou dívkou to bylo jiné. Prý se do ní jednoduše zamiloval. Zajímavé však je, že jeho synové dlouho netušili, že se Jan znovu oženil. Následná averze k maceše byla na místě.
Beatrix v Čechách nebyla zrovna oblíbená
Jan si svou novou manželku do Čech přivezl až po dvou letech. Přestože se jí dostalo vřelého uvítání, Beatrix si na nové prostředí nikdy pořádně nezvykla. Jedním z důvodů byla jazyková bariéra – dívka mluvila pouze francouzsky a česky se nikdy nenaučila. Přízeň poddaných si nikdy nezískala, jejich srdci byla vždy bližší Blanka z Valois, manželka budoucího krále a císaře Karla IV.
Přežila nezvyklý porod
Po tříletém manželství konečně přišlo na svět první dítě. Nejednalo se však o klasický porod, nýbrž o císařský řez. Na tehdejší dobu to byla skutečně pokroková metoda, protože přežít tento zákrok byl do té doby zázrak. Nicméně přesné záznamy o průběhu operace nejsou známy, tehdy se totiž ještě tolik nezapisovaly.
Porodník Antonín Pařízek se jejím porodem blíže zaobíral. Podle všeho musela žena upadnout do bezvědomí a nejspíše ji považovali za mrtvou. K řezu se v té době přistupovalo pouze při úmrtí rodičky. Beatrix se během zákroku nejspíše probrala a silná bolest v ní vyvolala stresovou reakci. Díky tomu patrně nevykrvácela a mohla se zotavit. Už za tři měsíce se i se synem vydala na cestu do Lucemburka.
Pařízek s kolegy Miladou Říhovou a Václavem Drškou seznámili veřejnost se svými poznatky v roce 2016 v časopise Česká gynekologie. Podle všeho Beatrix porod přežila čirou náhodou. Po císařském řezu další děti neporodila. Dožila se však poměrně úctyhodného věku 65 let. Psali jsme také: Pátek třináctého: Co skutečně stojí za tímto údajně smolným a obávaným dnem?
Autorský článek, další zdroj: stoplusjednicka.cz, bulvarnihistorie.cz