Alžběta I. začala vládnout 17. listopadu 1558 ve věku pouhých 25 let. Když však Alžběta pronášela svůj projev před parlamentem, vyjádřila poněkud kontroverznější myšlenku, se kterou se v tehdejší době pravidla společnosti příliš neztotožňovala. Prohlásila, že by jí stačilo „žít a zemřít jako panna“. Což se dle historie skutečně stalo, přestože její povinností jako monarchy bylo provdat se a zplodit dědice trůnu. Zaznívají však i otázky, jestli opravdu panenskou královnou byla nebo jen tuto pověst sama rozšířila, aby zakryla jiné skutečnosti. Třeba nešťastnou lásku.

Tajná láska Robert Dudley?

V průběhu let spoustu románů a filmů zachycovalo vztahy Alžběty I. s Robertem Dudleym, hrabětem z Leicesteru. Povaha vztahu královny a Dudleyho je probírána více jak 450 let a dodnes není jasné, zdali spolu měli fyzický vztah nebo k sobě měli prostě jen blízko. Během staletí mýty a fikce zakrývaly jejich skutečný příběh a zanechaly po sobě pouze spekulace, které se předávaly po generace.

Alžběta a Robert k sobě měli blízko už od dětství. Byli si i věkové blízcí – Robert se narodil v roce 1532 a Alžběta v roce 1533. Během kruté vlády Alžbětiny sestry Marie stále hrozilo, že přijdou o život. Pro Alžbětu byla tato doba poměrně traumatická, proto Dudleymu nikdy nezapomněla, že při ní tehdy stál.

Jakmile se Alžběta stala královnou, Dudley k ní přispěchal. Jmenovala ho svým Mistrem koní a byl zodpovědný za bavení dvora během cestování. Neustále byli viděni spolu a podle zvěstí se silně přitahovali. Nebylo divu, Dudley byl poměrně vysoký a urostlý muž. Den za dnem spolu jezdili na koních, tančili nebo si šeptali ve výklencích. Svým chováním vyvolali řadu spekulací, že se opravdu stali milenci.

Smrt nechtěné manželky

Robert však nebyl úplně volný. Již v brzkém věku se oženil s Amy Robsartovou. Proslýchalo se, že Alžběta čeká, až zemře, aby si mohla vzít Roberta. A stalo se. V roce 1560 byla Amy nalezena mrtvá se zlomeným krkem. Jestli byla příčinou vražda, sebevražda, nehoda či nemoc, nebylo nikdy prokázáno. Přestože byl najednou svobodný, visela nad nimi nevyřčená obvinění. V tu chvíli nebylo možné, aby se vzali. Mohlo ji to stát trůn.

Nedokázala se ho však vzdát. "Nemohu se obejít bez svého lorda Roberta," řekla francouzskému velvyslanci. Dokonce vymyslela plán, jak ho provdat za skotskou královnu Marii s tím, že by oba žili s ní u dvora. 

Dudley se nevzdal naděje na jejich svatbu. Následovaly hádky a neustále usmiřování. Dudleyho naděje však pohasly a v roce 1578 se oženil s Lettice Knollysovou, královninou atraktivní sestřenicí. Alžběta byla zpočátku rozzuřena, když se dozvěděla o Dudleyho pletkách, které měl s Lettice a jinými ženami již před svatbou. Ačkoliv mezi nimi často zavládlo období chladu, vždy se k sobě vrátili. Přestože jejich románek nikdy nemohl mít šťastný konec, vytvořili si mezi sebou pevné přátelství, které stálo na téměř čtyřiceti letech společných zkušeností a náklonnosti.

Nad jeho smrtí truchlila

Dudley nakonec nejspíše zemřel na rakovinu žaludku ve věku 55 let. Po jeho smrti se Alžběta zabarikádovala do svých komnat a truchlila pro něj. Poslední uspěchaný dopis, který jí napsal, si uchovávala u postele do roku 1603, kdy zemřela.

Neexistuje žádný důkaz, že byli milenci po fyzické stránce. Na smrtelné posteli přísahala, že „ač ho vroucně milovala, nikdy mezi nimi nedošlo k ničemu nevhodnému“. Faktem však zůstává, že k sobě byli vázáni silným citovým poutem.

Psali jsme také: Casanova byl svůdník a světák. Neutekly před ním ani jeptišky

Autorský článek, další zdroj: historyextra.com, english-heritage.org.uk