Lidé si podle lékařů často neuvědomují, že encefalitidu lze získat i touto formou. Šíření nákazy přes jídlo lze zabránit pasterizací či jinou tepelnou úpravou.

Klíště totiž kromě člověka může samozřejmě nakazit i jiné obratlovce, obzvláště ty, kteří tráví celý den na pastvě. Snadno tedy může dojít k nakažení koz či ovcí. Asi po dvou až šesti dnech od nakažení, kdy virus obíhá v krvi, dojde k jeho přechodu do mléka. U krav je riziko přenosu nákazy z krve do mléka poněkud menší, i když ani zde není zcela vyloučeno.

Po konzumaci tepelně neošetřeného mléka se může nakazit i člověk. Inkubační doba bývá v takových případech 7–14 dnů. Následně propukne klíšťová encefalitida obvykle v mírnější formě (teplota, malátnost, bolesti hlavy, zvracení), než jak ji známe. Někdy může být onemocnění i zcela bez jakýchkoli příznaků.

Nejrizikovější je kozí mléko

Ovčí a kravské mléko způsobuje podle hygieniků takovou nákazu jen zřídka. Kozy jsou však pro klíšťata snadnou kořistí, snadněji zavrtají do jejich kůže, protože mají jemnou srst.

Virus se v mléce objevuje asi šest dní po nakažení zvířete. Šíření encefalitidy přes mléko a sýry se dá předejít dostatečnou tepelnou úpravou. Mléko je třeba před konzumací převařit nebo pít pasterizované a z takového mléka připravovat i sýry. Chovatelé by měli dát laboratorně vyšetřit vzorky syrového mléka před jeho prodejem. Pokud se v něm virus potvrdí, na trh jej nelze uvést bez předchozí pasterizace.

Máme se bát?

Klíšťovou encefalitidou se však stále častěji nakazíte přímo od infikovaného klíštěte, a to přibližně v 75 procentech případů.

Předchozí řádky vás rozhodně neměly vystrašit a odradit od konzumace mléčných výrobků. Jen mají poukázat na skutečnost, že kromě dobře známého způsobu přenosu viru klíšťové encefalitidy na člověka po přisátí klíštěte je znám ještě druhý způsob, kterým se virus může do lidského těla dostat.

U nás je takových případů přenosu poskrovnu, ale rozhodně bychom toto nebezpečí neměli podceňovat.

Co je to klíšťová encefalitida?

Encefalitida je zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan a má dvoufázový průběh. Prvá fáze připomíná spíše chřipku a po ní se dostaví relativně bezpříznakové období. Druhou fázi doprovázejí vysoké horečky, silné bolesti hlavy, závratě, nevolnost, světloplachost, poruchy koncentrace, poruchy řeči, paměti, rovnováhy a v těžkých případech i paralýza. Mnoho lidí má po překonání onemocnění často trvalé následky. Jedná se například o poruchy paměti, rovnováhy či řeči, v některých případech může klíšťová encefalitida skončit i smrtí.