Když se paní Jarka s Karlem brali, asi si nedovedla ani v nejmenším představit, že se její manžel po svatbě tolik změní. "Je to zvláštní. Když jsem kdysi slýchala, že se někdo po svatbě změnil, nevěřila jsem tomu. Jak se může někdo změnit k nepoznání jen kvůli svatbě? Jenže přesně to se stalo i nám. Nevím, jestli měl Karel najednou pocit, že mě má jistou a vlastně si může dělat, co se mu zlíbí, nebo proč se to stalo, ale začal být hrozně arogantní a měla jsem pocit, že mě má za služku a milenku, která se s ním vyspí na zapískání," začíná vyprávět svůj příběh paní Jarka.

Jeho chování se nezměnilo ani ve chvíli, kdy se Jarce narodil jejich jediný syn Honza. "Karel šel Honzovi strašným příkladem a není se čemu divit, že jsem v jeho očích (Honzově, pozn. red.) nebyla nikdy autoritou. Nikdy mi ani neříkal mami, jen Jarko a choval se ke mě prakticky stejně, jako Karel. O to horší to bylo v pubertě, kdy jsem z něj někdy měla až strach," pokračuje Jarka. Honza časem dospěl a založil vlastní rodinu, odstěhoval se a Jarka zůstala s Karlem sama.

"Naše soužití nebylo zrovna idylické. Karel mě neustále urážel a já jsem s rostoucím věkem cítila, že tohle nemám zapotřebí. Měli jsme ale společný dům, který byl sice psaný na mě, protože jsem ho zdědila po babičce, ale Karel neměl kam jinam jít, tak jsme si přechodně rozdělili pokoje. Naštěstí jsme kdysi dům rekonstruovali, protože jsme čekali, že tu třeba Honza zůstane bydlet s námi, a proto máme v patře kuchyň a koupelnu stejně jako dole. Každý z nás měl tudíž k dispozici pokoj a potřebné sociální zázemí. Karel obýval horní část domu a já spodní," pokračuje Jarka.

Jarka věděla, že jejich vztah nemá smysl, proto se s Karlem brzy rozvedla. "Od chvíle, kdy jsme přestali být manželi, se Karlovo chování ještě zhoršilo. Začal si domů vodit ženské a já jsem si jistá, že některé z nich byly i prostitutky. A protože jsme měli jen jednu pračku, všechna ta odporná povlečení, ve kterých se s nimi válel, jsem prala já. Bylo mi na zvracení," vypráví.

"Jednoho dne šel ale s kamarády někam ven a vrátil se hrozně opilý. Když přišli asi ve dvě ráno domů, řvali po celém baráku, kouřili a ještě pili. Slyšela jsem, jak cinkají skleničky. Bylo mi to hodně nepříjemné a bála jsem se jich, proto jsem poslouchala každé jejich slovo nalepená uchem na dveřích. Slyšela jsem, jak Karel říká, že jestli chtějí sex, mají jít za mnou. Klidně oba najednou, že jim ráda udělám dobře," popisuje chvíle hrůzy Jarka.

"Pak jsem zaslechla kroky na schodech, jak se chlapi blíží k mým dveřím. Dveře jsem zamkla, ale bála jsem se, že je vyrazí. Otevřela jsem proto okno, vyskočila ven jen v noční košili a opět ho zvenku přivřela, aby si třeba mysleli, že nejsem doma, kdyby vyrazili dveře. Schovala jsem se v zahradě za vzrostlými tisy, které jsme měli vysázené podél plotu. Byla jsem bosa, byla mi zima. Vždyť to bylo v lednu. Připadala jsem si jako v pohádce o malé prodavačce zápalek, která umrzla," pokračuje Jarka, která byla za keři schovaná přes hodinu a vylezla až ve chvíli, kdy se za opilými muži zavřela branka.

"Ráno jsem šla za bývalým manželem a řekla mu nekompromisně, že má dva dny na to, aby si vyklidil svou část domu, vrátil mi klíč a už se nikdy neukázal, jinak ho zažaluju, že mám vše natočené jak na mobilu, tak na kamerách, které máme na baráku. Samozřejmě jsem blafovala, ale věděla jsem, že už ho nikdy nechci vidět a že musím být silná a přesvědčivá," pokračuje Jarka.

Jarky manžel se opravdu vystěhoval a od té doby, je to už pět let, se neviděli. "Po jeho odchodu jsem vyházela vše, co po něm zbylo, vyměnila zámky a nechala nainstalovat poplašné zařízení do všech pokojů. Od jedné známé, která bydlí kousek od nás a chodím k ní pro sazeničky, jsem se dozvěděla, že si našel novou partnerku ve Znojmě, ke které se chová úplně stejně, jako se vždy choval ke mně," uzavírá svůj příběh paní Jarka. Psali jsme také: Poznejte, zda je s vámi partner šťastný. Odhalit vám to pomůže způsob komunikace, nálada i jiná znamení.

Proč myslíte, že paní Jarka Karla nevyhodila už dřív? Dávala jejich vztahu naději? Nebo se jen bála změny?

Zdroj: Autorský článek, rozhovor s paní Jarkou.