Dna se objevuje nenápadně a v první fázi může jít jen o zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi. Nemoc se chystá ke svému prvnímu většímu projevu, záchvatu. Ten se objevuje v podobě prudkého nástupu nesnesitelné bolesti některého kloubu. Nejčastěji jde o palec na noze, ale není to pravidlo.

Kloub může zčervenat a napuchnout. Je citlivý na dotyk a nemocný může pociťovat zimnici či mít zvýšenou teplotu. Pokud lékař potvrdí diagnózu, je to pro nemocného výhoda, protože může začít s léčbou a přijmout příslušná dietní i pohybová opatření. Pokud záchvat odezní sám, následuje období klidu. Po něm přichází další série záchvatů.

Jak se nemoc projevuje?

• Nemoc se může stěhovat do různých kloubů. Nejpostiženější jsou klouby menší, ale mnozí si stěžují i na kruté bolesti kolen, kyčlí či ramen.
• Někteří nemocní vnímají i potíže zažívací.
• Dostavuje se pálení žáhy, průjem, nadýmání, ekzémy a další problémy. 

Léčba

Lékaři předepíší léky na bolest a léky na snížení hladiny kyseliny močové. Doporučí dietní opatření, které spočívá v omezení konzumace masa, luštěnin, alkoholu a dalších potravin s vysokým obsahem purinů. Taktéž je doporučen pravidelný pohyb. Léčba relativně dobře zabírá, ale nikoli u všech nemocných. Problém je samozřejmě v tom, že nejsme stejní a každý člověk se s nemocí jinak vyrovnává. Každému také zvýšenou hladinu kyseliny močové působí jiné potraviny.

Je tomu totiž tak, že například tolik zatracované maso má rozhodně méně purinů než třeba zelený hrášek. Kysané zelí je pro někoho bez problémů konzumovatelné a jinému vyvolá záchvat dny. Podobné potíže popisují někteří nemocní po požití brambor. Lékaři také často radí nemocným konzumovat ovoce bez omezení, což vede ke zvýšenému příjmu fruktózy, která jednak vede k nadváze, ale také k inzulinové rezistenci. Navíc se fruktóza v játrech štěpí na látky, které přispívají ke zvýšení hladiny kyseliny močové, takže si dnu můžete naopak velmi zhoršit. Je zde proto velký prostor pro nemocného, aby vnímal své vlastní tělo a zkoušel, co mu prospívá a co škodí.

Co z přírody nám může pomoci? 

• Už naše babičky doporučovaly na dnu jíst třešně. Je dokonce jedno, zda jde o třešně čerstvé nebo kompotované. Pokud jich sníte asi 250 g denně, můžete udržet dnu na uzdě.
• Příznivě působí i jahody. 
• Pozitivně působí i pravidelné pití zeleného čaje.
• Obecně je třeba dodržovat pitný režim a pít dost vody, aby se škodliviny měly možnost vyplavit a neusazovaly se v těle. Doporučuje se zhruba 2 litry vody na den.
• Vhodný je zvýšený příjem vitaminu C a E. Pomáhají omezit zánětlivé reakce v těle.
• Z bylin je velmi chválen tužebník v podobě tinktury. Třikrát denně patnáct kapek mnoha nemocným pomohlo.

Další významnou složkou je pohyb a snížení váhy. Pohybová aktivita některým nemocným pomáhá i při nástupu akutního záchvatu. Pohyb totiž rozproudí krev i metabolismus a může pomoci upravit hodnoty kyseliny močové. Také pomáhá udržet klouby v hybnosti a brání jejich deformacím. Někteří nemocní nedají dopustit na studenou sprchu na nohy a relaxační masáže postižených partií. Obecně ale platí, že prochladnutí nemoci neprospívá. Psali jsme také: Zařaďte do svého jídelníčku nutriční bombu, na kterou nedaly dopustit už naše babičky.