Dost často se stává, že si nezkušený zahradník odnese z obchodu stromek a po pár letech zjistí, že velikostí neodpovídá jeho představám. Na vině ovšem není strom, ale neznalost toho, kdo strom pořizoval. Uděláme vám v tom jasno.

V tom, zda si na zahradě vysadit třešeň, jabloň nebo jiný druh stromu, mají obvykle lidé jasno. Jaký ale zvolit tvar a co to ve skutečnosti znamená, ví málokdo. Většinou se lidé neznalí věci domnívají, že označení tvaru souvisí s tím, jak velký strom vám vyroste. Jenže o tom ovocnářská terminologie nevypovídá. Tvar stromu pouze říká, jak vysoko je založena jeho koruna. To, jak bujně (do šířky i do výšky) tato koruna poroste, záleží na mnoha dalších faktorech – na způsobu pěstování, prořezávání, umístění, úrodnosti půdy, hnojení a dalších okolnostech, které v naprosté většině ovlivňují samotní pěstitelé. Jaké tvary se v současnosti v zahradách pěstují?

Špičák

V ovocnářské terminologii je špičák tvar stromku, který má pouze jeden dlouhý jednoletý výhon bez založené korunky. Především u jabloní (ale i u dalších druhů) bývá špičák nejčastěji používán pro zakládání různých typů ovocných stěn (palmeta, špalír apod.). Špičák je nejlevnější a zapěstovat korunku není nic složitého, prostě střihnete a pod místem střihu můžete počítat s vytvořením obrostu, ze kterého následný rok vyberete terminál a tři kosterní větve.

Zákrsek

O zákrsku se hovoří v tom případě, kdy je vzdálenost koruny od paty kmene (od země) mezi 60–90 centimetry. Zákrsky mají rychlý nástup plodnosti (například jabloně plodí obvykle už třetím rokem), snadno se ošetřují, stejně snadná je i sklizeň ovoce – do koruny lze bez problému dosáhnout přímo ze země. V případě delších suchých období dopřejte zákrskům dodatečnou zálivku, mají menší kořenový systém a mohou trpět nedostatkem vláhy.

Čtvrtkmen 

Zahradníci tak označují stromy, které mají korunu založenou ve výšce 100–120 centimetrů. První plody je možné očekávat čtvrtým až pátým rokem, doba plné plodnosti trvá přibližně dvě desetiletí. Čtvrtkmeny doporučují odborníci do menších zahrad a pro pěstování na svazích, kde hrozí vodní eroze a je nutné prostor mezi stromy zatravnit.

Polokmen

Jejich korunka je založena již poměrně vysoko, a to mezi 120–160 centimetry, jsou méně náročné, úspěšně je budete pěstovat i v sušších oblastech a na chudších půdách, dobře snesou i podkultury. Na pravidelné vyšší výnosy si v jejich případě budete muset nějaký čas počkat. Na druhou stranu ale budou sklízet ovoce minimálně další dvě či tři generace.

Vysokokmen

Jako vysokokmeny se pěstují ovocné stromy s korunou založenou ve výšce 180–220 centimetrů – většinou jde o tzv. staré odrůdy, které jsou velmi odolné, nebývají náchylné k poškození jarními mrazíky, dokážou se snadněji přizpůsobit zhoršeným podmínkám. Zpravidla  nepotřebují chemické zásahy a hodí se do tzv. biozahrady. Je třeba ale také říct, že výška kmene poněkud znesnadňuje sklizeň, stromům také déle trvá, než začnou plodit. O omlazovacím řezu ovocných stromů jsme psali zde.

Jak daleko od sebe vysazovat ovocné stromy

Pokud máte větší pozemek a budete na něm chtít vysadit více stromků, je třeba řešit i vzdálenost mezi jednotlivými dřevinami. I v tomto případě hraje tvar stromu roli.

Univerzální vzdálenost neexistuje, vždy záleží na místních podmínkách. Přesto lze určit alespoň minimální rozestupy mezi stromy:

Jabloně

vysokokmen ... 7 až 8 m
polokmen  ... 6 až 7 m
čtvrtkmen ... 4 až 5 m
zákrsek ... 3 až 4 m
vřeteno ... 1,5 až 2,2 m
sloupovité ... 0,7 m

Hrušně

vysokokmen a polokmen ... 6 až 7 m
čtvrtkmen a zákrsek ... 4 až 5 m
zákrsek ... 3 až 4 m
vřeteno ... 2 až 2,5 m

Švestky

vysokokmen a polokmen ... 6 až 7 m
čtvrtkmen a zákrsek ... 5 až 6 m

Višně

polokmen ... 5 až 6 m
vysoký zákrsek ... 3,5 až 4 m
palmeta ... 4 až 5 m