Americký kokršpaněl vznikl šlechtěním anglického kokršpaněla, který se dostal do Ameriky s anglickými přistěhovalci začátkem 17. století. Tento pes byl původně používán k lovu, ale později se stal díky svému vzhledu spíše plemenem společenským. Nehledě na jeho dlouhou srst, která je k lovu velmi nepraktická.

Tmavé oči a laskavý výraz

Americký kokršpaněl se nápadně podobá svému anglickému příbuznému, ale přeci jen jsou mezi nimi určité rozdíly. Především ve stavbě těla a délce srsti. Americký kokr má  na rozdíl od svého anglického příbuzného kratší čenichovou partii. Horní pysky překrývají spodní čelist. Tmavé oči kulatého tvaru působí laskavým dojmem. Dlouhé, vysoko nasazené uši bývají svěšené a produkují větší množství mazu, proto je nutné uši pravidelně čistit, nejlépe tkaninou. 

Pro amerického kokra je typická jemná, hedvábná srst, která je doplněna kratší podsadou. Na uších, hrudi, břiše a zadní straně končetin je srst dlouhá a dotváří typickou siluetu psa. Povolené barvy jsou černá, čokoládově hnědá, mahagonová, játrová, béžová, kombinace dvou nebo tří barev vždy ve spojitosti s bílou nebo černá s pálením. Dospělý jedinec má kohoutkovou výšku 34-39 cm a dosahuje průměrné hmotnosti 9-13 kg. V průměru se tito psi dožívají od 12 do 15 let. Platí ale samozřejmě, že každý pes stejně jako člověk je individualita, takže tomu tak přesně nemusí být.

Je aktivní a miluje děti

Americký kokršpaněl je aktivní společník, který je bystrý, veselý a krásný. Svou rodinu velmi miluje a výborně vychází s dětmi. Svého pána se snaží potěšit a vyhledává jeho častou společnost. Každý majitel amerického kokra se musí smířit s nutností pravidelné péče o srst psa. Nejlépe každý den je třeba srst česat a koupat psím šamponem. Nejlepším prostředím pro něj bude byt nebo dům ve městě.

Pokud si amerického kokršpaněla pořídíte, získáte milého a inteligentního psa, kterému je bázlivost cizí. I přesto mohou být některá štěňata ze začátku poněkud ustrašená, proto je třeba při socializaci postupovat velmi opatrně a s citem. Je hravý, veselý a přátelský k lidem i zvířatům. Není agresivní, miluje pohyb, dlouhé procházky a pohyb obecně.

Vhodný pro agility

Díky svému temperamentu potřebují tito pejsci každodenní zaměstnání v podobě tréninku, agility nebo jakékoliv jiné aktivity nebo hry, které ho dostatečně unaví. Je přirozeně poslušný, uznává autoritu majitele a neprahne po vyšším, nebo dokonce vůdčím postavení ve „smečce“, takže může jeho výchovu velmi dobře zvládnout i úplný začátečník.

Přestože to není žádný pecivál, v interiéru se chová klidně a nemá ve zvyku ničit zařízení domácnosti. Novým věcem se učí snadno a rád.

Zbarvení srsti určuje povahu

Kokři se vyskytují ve více zbarveních, a to v černé, mahagonově červené, játrové a světle krémové. Podle zbarvení se mění i povaha psa.

Černí kokršpanělé se vyznačují tím, že si nechtějí tolik hrát s cizími psy. Doma jsou oproti tomu přátelští a milí, ale když jsou sami doma, mohou zlobit a ničit zařízení bytu.

Červení si stejně jako černí nechtějí příliš hrát s cizími zvířaty a jsou zpravidla více neposlušní, ale samotu zvládají dobře.

Černobílí kokři jsou velice hraví, milují děti a cizí lidi. Ze všech zbarvení jsou nejposlušnější a samotu doma také velmi dobře zvládají. O neobvyklých psích plemenech jsme psali zde.