Jarní hnojení považuje většina zahrádkářů za samozřejmost, u podzimního už to tak ale obvykle není. Přitom podzimní hnojení je stejně důležité jako to jarní. Na podzim je možné hnojit ze dvou rozdílných důvodů: buď chcete připravit rostliny k lepšímu přezimování, nebo chcete dodat do půdy potřebné zásobní živiny.

Zásobní živiny

Pokud hnojíte proto, abyste do půdy dostali zásobní živiny, musí hnojivo obsahovat hlavně prvky, jako je fosfor, draslík a vápník. Tyto živiny jsou v půdě vázány a rostliny si je postupně odebírají, proto je vhodné mít v půdě tyto prvky optimálně zastoupeny.

V průběhu vegetace je jen málo možností, jak tyto živiny rostlinám dodat, proto je vhodné je do půdy dostat právě na podzim při rytí záhonů. Fosfor lze aplikovat ve formě granulovaného superfosfátu, draslík například draselnou solí nebo síranem draselným. Můžete také použít hnojivo NPK, ale počítejte s tím, že dusík obsažený v tomto hnojivu vám do jara v půdě nevydrží.

Pokud toto přihnojení provedete právě na podzim, v průběhu zimy hnojiva uvolní živiny a budou připraveny na jarní sezonu. Pokud toto hnojení provedete až na jaře, dojde k uvolnění živin až v průběhu sezony, a to již může být významně ovlivněn výsledek vašeho snažení.

S vápníkem to nepřežeňte

Samostatnou kapitolou zásobního hnojení je dodání vápníku. Hnojení vápníkem by se mělo provádět jednou za čtyři roky, to je přesně doba, po kterou dochází k rozpadu a uvolnění vápníku z mletého dolomitického vápence. Toto hnojivo je vlastně nerost namletý na jemný prášek a vápník se z něho uvolňuje postupně po dobu čtyř let. Po celou tuto dobu vápenec ovlivňuje i kyselost půdy, takže nemůžete čekat po aplikaci vápence výsledky již v prvním roce. Je to dlouhodobý proces.

Vápenec lze aplikovat rozhozem před rytím, nebo například plošným rozhozem na trávník, kdy na jaře tající sníh pomůže se zapravením do hustého travního drnu. Zajímavé je také využití granulovaného dolomitické vápence. Lépe se s ním pracuje a snáze dodržíte zvolenou dávku než s klasickým jemně mletým vápencem. Nikdy ovšem nepoužívejte klasické nehašené stavební vápno! Při bouřlivé chemické reakci vyvolané stykem tohoto vápna s vodou dojde k poškození trávníku i kultur v půdě. Opravdu je třeba použít vápenec dolomitický určený pro pěstování rostlin.

Organická hnojiva z přírody

Dalším typem zásobního hnojení je hnojení organickými hnojivy. V dřívějších dobách žádná anorganická hnojiva nebyla a naši předci používali k hnojení hlavně klasický hnůj. Ten také zapravovali do země převážně na podzim, protože věděli, že v půdě přes zimu dojde k rozložení pevných částí hnoje a budou mít na jaře živiny připravené.

Dnes můžete hnůj pořídit také ve formě granulí, z nichž se živiny uvolňují o něco rychleji než z klasického hnoje a podzim je to pravé období pro dodání kravského či koňského granulovaného hnoje s rohovinou do záhonů. Lze využít i granulované slepičince, které oproti ostatním i organickým hnojivům obsahují velké množství fosforu. Takže směsí například koňského hnoje s rohovinou a slepičinců dodáte záhonům skvělý organický koktejl, po kterém rostliny na jaře najdou záhony připravené a plné všech potřebných živin. Organickými hnojivy dodáváte do půdy nejen potřebné živiny, ale zvyšujete i obsah humusu v půdě, a tak i její úrodnost.

Ochrana před mrazy

Pokud chcete rostlinám dodat hnojivo proto, aby lépe přečkaly zimu, sáhněte po hnojivu s vyšším obsahem draslíku. Právě tento prvek totiž zvyšuje pevnost a odolnost rostlinných pletiv, čímž se eliminuje poškození mrazem v průběhu zimy a vytváří se tak dobré předpoklady pro úspěšné přezimování.

Kromě toho vyšší obsah draslíku zvyšuje odolnost porostu proti původcům houbových chorob (např. plíseň sněžná).

Další nezbytnou složkou podzimních hnojiv je hořčík, který zabraňuje předčasnému žloutnutí listů a hnědnutí jehlic. Tento typ hnojiva (tzn. „podzimní hnojivo) je rovněž vhodný pro rostliny s vyššími nároky na draslík. O tom, jak si levně vyrobit účinné domácí hnojivo, jsme psali zde.