Původně patřila belamkanda čínská (Belamcanda chinensis), které se lidově říká angínovník, do samostatného rodu Belamcanda. Na základě výzkumu DNA však byla v roce 2005 přeřazena do rodu Iris (Iris domestica). Může se proto stát, že na jednu a tutéž rostlinu narazíte pod různými jmény. Mezi lidmi se ale pro tuto krásku nejčastěji vžil název angínovník.

Výhodou je, že si angínovník mohou pěstovat majitelé zahrad i obyvatelé panelákových bytů. Rostlina původem z Číny se do Evropy poprvé dostala koncem 17. století. Jen musíte pamatovat na to, že jde o poměrně velkou rostlinu, která vyžaduje nějaký ten prostor.

Léčivé účinky

Angínovník by byla škoda pěstovat jen jako okrasnou rostlinu, má totiž ohromný vliv na lidské zdraví. Nejčastěji se používají čerstvé listy, sušené pak i oddenek a semena. S čím vším vám pomůže?

• Hojí hlasivky i sliznice, proto se často používá při léčbě angíny.
• Obsahuje i látky, které umí rozpouštět hleny. Účinně tak působí například proti kašli a poradí si ze záněty horních cest dýchacích.
• Dokáže zatočit s virovými onemocněními.
• Jde o vhodnou léčivku v případě revmatismu.
• Snižuje horečku.
• Potlačuje zánět.
• Pomáhá při nadýmání a zácpě.
• Působí i močopudně, lze jej proto užívat i při chorobách ledvin a močových cest.
• Má dokonce i protinádorové účinky.

Začněte od semínka

Ve specializované prodejně nebo na internetu si sežeňte semínka. Ideální čas na jejich výsadbu je období od ledna do března. Pokud budete chtít ještě více podpořit jejich klíčivost, narušte semena opatrně pomocí pilníku nebo je nechejte jeden až dva dny před výsevem namočené ve vodě.

Pak je zasaďte do substrátu s vyšším obsahem rašeliny. Semínka ovšem nezatlačujte do hlíny, nechejte je jen tak na povrchu. Pro vyklíčení potřebují vyšší teplotu, klíčí na povrchu substrátu ohřátého na 16–30 °C. Pokud nemáte domácí miniskleník, vytvořte si jej třeba z ustřižené PET láhve. Na první rostlinky si počkáte dva týdny až dva měsíce, záleží na podmínkách. Do květináčku nezapomeňte dát drenážní vrstvu, rostlinka sice má ráda vlhkost, ale přemokření ne. Teplo z radiátorů jí nevadí.

Ozdobí i vaši zahradu

Malé rostlinky předpěstované doma můžete pak zasadit i na zahradu, ale až se oteplí. Vyberte jim slunné stanoviště, zvládnou ale i polostín. Dobře zakořeněné rostliny jsou mrazuvzdorné, snesou i teploty do minus 20 °C. I tak je ale raději na zimu ochraňte chvojím, slámou či netkanou textilií. Co se týká zeminy, vyhovuje rostlině dobře propustná zemina. Angínovník se bude skvěle vyjímat v záhonu i na skalce. Počítejte ale s tím, že kolem sebe potřebuje prostor. Přímá lodyha obvykle dorůstá 60-100 cm, mečovité listy bývají vysoké kolem 20 cm a trs zabírá nejméně 20 cm do šířky.

Důležitá je zálivka

Ať už budete angínovník pěstovat doma nebo na zahradě, vždy myslete na dostatečnou zálivku. Ta je totiž klíčem k úspěchu. Ale pozor! Podmáčená půda rostlině nesvědčí.

Co se týká hnojiva, pokud ji budete pěstovat v záhonu, obejde se bez něj. Maximálně jí můžete dopřát trochu kravského hnoje. V květináči jí ale dodejte dostatek živin pomocí plného tekutého hnojiva, a to jednou za dva měsíce. V období květu lze pak hnojit i častěji.

Za vaši péči se vám angínovník v létě odvděčí nádherými květy. Bývá jich až 12 o šířce až 4 cm. Nejčastěji mají oranžovočervenou barvu s kaštanově hnědými skvrnami, objevují se i žluté květy. Po odkvětu dozrávají velká černá semena, z kterých můžete na jaře vypěstovat další rostliny. Shluk černých semen po otevření semeníku nápadně připomíná plody ostružiny.

Jak angínovník užívat

Na užívání angínovníku není nic složitého. Pokud vás bolí v krku, odstřihněte asi tři centimetry špičky listu a přibližně půl minuty žvýkejte a pak vyplivněte. Listy mají štiplavou chuť a můžete mít pocit, že vám ústa doslova hoří. Tuto proceduru, která vám nahradí znecitlivující krční spreje a pastilky, opakujte maximálně šestkrát za den.

Kdo chce, může si listy, oddenky i semena naložit do lihu a zředěnou tinkturu pak používat jako kloktadlo. Z oddenků lze připravit i odvar.

Buďte ale opatrní, léčivé látky obsažené v rostlině jsou skutečně silné a u citlivých jedinců se může objevit alergická reakce, například v podobě oteklého krku či sliznic. V takovém případě s léčbou rozhodně nepokračujte. A nikdy žádnou část rostliny nepolykejte. Malé děti by tuto léčivku užívat raději neměly. O tom, jak užívat jinou léčivku, a to šalvěj, jsme psali zde.