Listovka je skvělá přísada do zahradní zeminy. Díky houbám a plísním, které obsahuje, pomáhá v půdě vázat živiny, významně zdokonaluje půdní strukturu a schopnost udržet si vláhu. Vyrobenou listovkou si tak budete moci vylepšit půdní poměry na vaší zahrádce, můžete do ní klidně vysévat anebo ji zjara použít na senzační truhlíky a do květináčů. Příprava listovky přitom moc práce nezabere. Téměř o vše se postará sama příroda, a to díky takzvanému studenému procesu tlení. V zahradním kompostu probíhá tlení materiálu při vysokých teplotách. S listovkou se v podstatě řízeným způsobem děje to, co každý zná z lesa – pod opadanými stromy se navrstvené listí zvolna rozkládá a vrací živiny kořenům a rostlinám.

Listí není nutné hrabat všude

Listí odstraňujte z cestiček, abyste po něm za vlhka neuklouzli, a z trávníku dřív, než začne hnít. Spousta listí překáží také v okapech a ve vodní nádrži. Okapové žlaby by ucpalo, v zamrzlém jezírku by zase vznikající plyny zabily ryby a čolky. Úklid listí pod keři je diskutabilní, protože v něm během zimy přežívá spousta užitečných živočichů a až takovou vadou na kráse zahrady listí pod keři zase není. Navíc nastýlka z listí mělké kořeny přirozeně před velkým chladem izoluje. Tak ho tam v rozumném množství klidně nechte.

Jaké listí se hodí na listovku

Na listovku lze bez problémů použít opadané listí z většiny zahradních keřů a drobnější lisy z listnatých stromů. Můžete však v horším případě použít i velké nebo tužší listy zdravého kaštanu, ořechu nebo magnolie. Lepší bude předem je nějak nadrtit a rozhodně by neměly ve směsi převládat. V menší míře pak můžete přimíchat do listovky dokonce i jehličí. Do listovky ale nepatří kožovité listy třeba z prořezávky pěnišníků čili rododendronů ani trnité listy cesmíny, mahonie a dřišťálů.

Jak si listovku vyrobit 

Počkejte, až nebude moc foukat. Na hrabání listí jsou výborné takzvané švédské hrábě, tedy lehké a široké, které připomínají vějíř z drátů nebo plastu. Využít je možné také sekačku se sběrným košem nebo foukač listí. Listí shrabte na hromadu. Pak jím naplňte plastové pytle na smetí, nebo do země natlučte kůly a mezi ně natáhněte hustší pletivo, aby listí nepoletovalo po zahradě. Listovku je nejlepší mít někde poblíž klasického kompostu, na stinném místě někde stranou, nicméně poblíž užitkové části zahrady.

Proces tlení

Listí v pytli dobře zalijte a pytel propíchejte, aby zbytečná voda odtekla. Pořádně prolijte i listí napěchované mezi králičím pletivem. A nechte být, o ostatní se už postará příroda. Pokud bude občas pršet, bude dobře, pokud ne, občas listovku zalijte. Také můžete někdy pustit do listí vzduch, prostě ho v hromadě a v pytlích vidlemi trochu načechrejte.

Jak listovku využít

Listovka je zázračnou přísadou do zahradní zeminy. Díky houbám a plísním, které obsahuje, pomáhá v půdě vázat živiny, významně zdokonaluje půdní strukturu a schopnost udržet si vláhu.

Listovka na zahradě nesmrdí, spíš vyvolává melancholii, když připomene vzpomínky na procházky prosluněným podzimním lesem. Už za rok napůl rozloženou listovkou můžete mulčovat keře i záhony a u zeleniny ji zarýt do země. Za roky dva se v ní rozpadne i pletivo listů. Získá tmavou barvu a drobtovitou homogenní strukturu. Vylepšovat s ní můžete půdu, přidávat ji lze i do kompostu. Dá se do ní vysévat anebo ji zjara použít do truhlíků a do květináčů. Psali jsme také: Aby byl váš trávník příští sezonu hezký, je třeba pro to před nástupem zimy něco udělat.