Pokud si vřes chcete zasadit jen do truhlíku či květináče za účelem hezké podzimní dekorace, nemusíte nijak zvlášť přemýšlet o tom, co tato rostlina potřebuje k životu. Takto vytvořené dekorace mají totiž obvykle jen krátkodobou životnost. Jestli se ale z vřesů či vřesovců chcete těšit dlouhodobě, budete je muset zasadit do zahrady a velmi pečlivě zvážit, kam přesně je umístit. Právě místo je totiž pro vřesy hodně důležité. Nepovede se mu všude a omyl při výsadbě může mít pro vřes fatální následky.

Pečlivě vyberte stanoviště

I když je vřes poměrně nenáročná rostlina, která nepotřebuje takřka žádnou péči, tak jednoduché to zase není. Ne všude se totiž vřesům bude dařit. Zásadní je proto vybrat vhodné stanoviště. Zatímco v truhlíku či květináči vydrží vřes obvykle jen jeden rok, v zahradě se z něj můžete těšit i 15 let. Tedy pokud ho zasadíte na správné místo. To si promyslete opravdu pečlivě, protože přesazování vřes snáší velmi špatně. Je proto lepší ho umístit na finální stanoviště hned napoprvé.

Vřes potřebuje ke svému růstu kyselou půdu a slunce, aby krásně kvetl. Rostliny zasaďte do směsi rašeliny, písku a zahradní zeminy. Dodržte rozestupy asi 20 centimetrů. Rostliny lze zasypat ještě mulčovací kůrou, vynikne tak jejich krása. Vřes se výborně doplňuje s rododendrony, azalkami, jehličnany, ale i vysokou trávou. Dobře se k němu hodí i břečťan nebo barvínek. 

Za úspěchem stojí i kvalita sazenic

Vřes je možné vysadit na jaře nebo na podzim. Někteří odborníci doporučují na podzim připravit zeminu a rostliny zasadit až na jaře. Pokud si však pořídíte už zakořeněné rostliny v kontejnerech, pak lze vřesy vysadit prakticky kdykoli v průběhu vegetačního období. 

Při nákupu nových sazenic vybírejte takové, které jsou celé zelené i u země. Pokud není vřes pravidelně zastřihován, dochází k vyholování větviček a ty už znovu neobrostou.

Hnojení a zálivka

Vřesy můžete pohnojit hnojivem pro rododendrony nebo vřesovištní rostliny. Hnojivo by rozhodně nemělo obsahovat vápník, který vřes nemá rád.

Co se týká zálivky, je vhodné rostlinu zalévat, ale jen mírně. A to i v zimě, vždy však jen v době oblevy.

Květy zajistí správný řez

Aby vám vřes každý rok pěkně kvetl, je potřeba ho vždy po odkvětu ostříhat. Vřes pozdě na podzim nebo brzy na jaře zkraťte asi o jednu třetinu. Jednou za tři až čtyři roky můžete rostlince dopřát zmlazovací řez, po kterém vřes přihnojíte hnojivem.

Přesto, že je vřes odolný vůči sněhu a mrazu, je lepší mladé rostliny přes zimu přikrýt chvojím, netkanou textilií nebo mulčovací kůrou. Máte-li vřes v truhlíku, obalte květináč netkanou textilií nebo ho obložte polystyrenem, abyste zabránili vymrznutí kořenů.

Vřesoviště netvoří jen vřesy

Krásně vypadá na zahradě i takzvané vřesoviště. Při jeho založení ale musíte dodržet několik pravidel. V prvé řadě by mělo mít vřesoviště nepravidelný tvar, aby působilo co nejvíce přirozeně. Navíc díky nepravidelnému tvaru a členitému povrchu vzniknou sušší i vlhčí místa, což je při vysazování rostlin s různými požadavky na pěstování docela důležité. Podle velikosti vřesoviště volte i druhové zastoupení a barevnou pestrost rostlin. Na menší ploše buďte v tomto ohledu skromnější.

Přestože jde o vřesoviště, nerostou v něm jen vřesy a vřesovce, i když tyto rostliny tvoří základ. Na vřesovišti by ale neměly chybět ani další rostliny s různou dobou kvetení, drobnější keříky (janovec, medvědice, brusinka či borůvka), trvalky (např. divizna a rozchodníky) a také okrasné trávy (kostřava, ostřice a další). Na vřesovišti se budou dobře vyjímat i různé kameny. O okrasných trávách jsme více psali zde.

Porost by měl být hustý. Vysadit byste měli více rostlin ve skupinách s odstupem tak 25 až 50 centimetrů. Na okrajích budou dobře vypadat třeba zakrslé borovice, poléhavé jalovce, dřišťál nebo brslen. Pozadí můžete vytvořit pomocí zakrslých drobnokvětých odrůd rododendronů či azalek. Počítejte ale s tím, že než se rostliny rozrostou a vytvoří celoročně kvetoucí prostor, potrvá to téměř tři roky. Výsledek ale stojí za to.