Pasivní domy na klíč mají spoustu výhod. Ne vždy jsou však vhodným řešením
Co je to pasivní dům?
Pasivní dům charakterizuje především jeho roční potřeba tepla na vytápění, která činí nejvýše 15 kWh na metr čtvereční obytné plochy stavby za rok. Pro srovnání - v nízkoenergetickém domě spotřeba energie na vytápění nesmí přesáhnout 50 kWh/m² za rok. U současných klasických novostaveb by se tento údaj měl pohybovat do 90 kWh/m² za rok. V některých starších budovách se roční spotřeba tepla může snadno vyšplhat třeba i nad 300 kWh/m².
Výhody bydlení v pasivním domě
Pasivní dům není složitý na stavbu, je nenáročný na vytápění, takže s ním neprotopíte majlant. Má také kvalitní izolaci a další technicky promyšlené systémy. Využívá i obnovitelné zdroje energie, takže je alespoň částečně nezávislý.
Pasivní dům na klíč má výhody i nevýhody. Jedním z pozitiv je nízká cena projektu. U typových staveb obecně platí, že mají jednotné hmotové a dispoziční řešení, což se využívá ve více lokalitách. Právě to snižuje pořizovací náklady projektu až na minimum. Cena projektu je tak mnohonásobně nižší než u individuálních projektů. Na druhé straně se ale může stát, že si stejný dům vybere soused a vy nebudete originální.
Ušetříte i čas, protože si prostě jen vyberete z toho, co už někde funguje. Nebude se muset od základu plánovat celý dům, což většinou nějakou chvíli trvá. Na druhé straně u typového pasivního domu není extra vyřešené umístění stavby na pozemek, tedy polohové a výškové uspořádání a napojení na inženýrské sítě.
Proto se musí u každého projektu zpracovat přídavný projekt na osazení do terénu, napojení na místní komunikaci a inženýrské sítě. Znamená to tedy i další náklad, díky kterému se možná přiblížíte ceně za individuální projekt.
I samotný pasivní dům bez ohledu na to, jestli je na klíč, nebo si necháte vytvořit individuální projekt, má výhody. Je to nižší cena. Důvodem je fakt, že pasivní typový projekt by měl mít optimalizovaný design z hlediska dispozice, tvafru, materiálů a provozu. Stavba by měla být vyladěná, takže se předpokládá dořešení použití materiálů a další detaily.
Pozitivem je také čas. Pokud si klient vybere pasivní dům z katalogu, lze začít s jeho stavbou rychleji, než když si nechá vypracovat projekt od architekta. Vypracování dodatečných technických záležitostí totiž netrvá tak dlouho a hned poté se může začít stavět!
Největší problém pasivních domů?
Zdá se, že pasivní dům by neměl mít prakticky žádné nevýhody. Ovšem důležité je precizní provedení projektu! Od toho se odvíjí také cena pasivního domu. Uváděné 10% navýšení oproti běžným stavbám zní sice lákavě, nemusí to však odpovídat realitě. Náklady na výstavbu ovlivňuje projektant či architekt také volbou materiálů, které musí být cenově přijatelné, ale zároveň maximálně funkční.
Prakticky každý projekt bude nutné řešit velmi individuálně, což opět navyšuje celkovou cenu. Typové projekty pasivních domů sice již existují, pro řadu zájemců však mohou být nepoužitelné, nebo budou nakonec stejně vyžadovat úpravy na míru.
Problém může nastat s výběrem dodavatele stavby a odborně vyškoleného stavebního dozoru. Pasivní domy jsou náročné na preciznost provedení stavebních prací a na jakost použitých materiálů.
Zajistit kvalitně odvedenou práci bývá často problém i při stavbě běžného domu. Ne vždy je lehké zajistit, aby řemeslníci pracovali tak, jak chcete.
Kdy pasivní dům není vhodným řešením?
Stavba pasivního domu je významně vázaná na vhodnou orientaci pozemku ke světovým stranám. Ideální pasivní dům má mít hlavní stěnu orientovanou na jih s velkými prosklenými plochami. Pokud vybíráte pozemek pro stavbu pasivního domu, je dobré se o jeho vhodnosti předem poradit s projektantem.