Vyvýšené patro představuje velmi atraktivní zónu pro odpočinek. Umí podstatně rozšířit podlahovou plochu a může zaujímat i třetinu pokoje. Nejčastěji bývá ze dřeva a vyrobit je zvládne jakýkoliv šikovný truhlář. Nelze ho však vybudovat kdekoliv.

Pro zabudování spacího patra jsou ideální starší činžovní domy, kde lze díky tří až čtyřmetrovým stropům získat mezonet. Když na to ale přijde, spaní pod stropem si můžete dopřát i v panelovém bytě s výškou kolem 250 cm. Myslete však na to, že byste měli mít minimálně 20 cm nad hlavou, když se na posteli posadíte.

Loft vs. soukromí

Nemusí jít přitom o nijak velký prostor. Stačí, aby se do něj vlezla manželská postel o šířce 160 až 180 cm, která je standardně 200 cm dlouhá. Minimálně 60 cm by pak měla tvořit přístupová cesta k lůžku. Oceníte, pokud v patře zůstane trochu místa i na různé poličky, příruční knihovnu nebo peřiňák. Ložnice může být volně přístupná, symbolicky oddělená závěsem či paravánem, další možností je elegantní skleněná zástěna pro více soukromí.

Do ložnice v patře vedou obvykle pohodlné schůdky. Ještě před stavbou je však třeba vyřešit, jak využijete místo pod nimi. Pod vestavěným patrem může být kuchyň, obývák, dětský pokoj, šatna pro celou rodinu, nebo pouze úložné prostory. V tom případě se nemusíte při stanovení výšky patra nijak zvlášť omezovat.

Nevýhody spaní pod stropem

Přestože vypadá spaní na patře atraktivně, může mít i své nevýhody. Jednou z nich je ztížený přístup do postele v případě úrazu či jiné indispozice. Dalším, mnohem častějším rizikem je pak vyšší teplota pod stropem. Především v létě může být v patře nedýchatelno. V některých případech je jediným řešením klimatizace. Dále čtěte: Umí mnohem víc než jen oživit a zahřát. Koberec má i další zajímavé výhody.