Změny teplot, vlhkosti, pravidelná zátěž i nedostatečná údržba se časem podepíšou na každém nábytku. Rozvrzaný stůl či židle přesto nemusejí být odsouzeny k zániku. Čím dříve zasáhnete, tím je obvykle oprava snazší.

Šrouby se dotahují citlivě, ale pevně

Před zásahem je třeba nejdříve zjistit, jakým způsobem drží nábytek pohromadě. Jednou z možností jsou šrouby, které „jen“ chtějí pořádně dotáhnout. Ve většině případů si tedy vystačíte se sadou imbusových klíčů nebo bitů a s plochými šroubováky v několika základních velikostech. Zejména v případě staršího nábytku je nutné spoje dotahovat citlivě, ale pevně. Posílit šroubované spoje ještě lepidlem však odborníci příliš nedoporučují. V okamžiku, kdy budete potřebovat nábytek z jakéhokoliv důvodu rozebrat, by totiž mohlo být rozebírání obtížné.

Recyklace starého nábytku bývá často jednodušší než oprava některých modernějších kousků. Novější nábytek může totiž dlouhodobé viklání nenávratně poškodit, proto je nutné utahovat šrouby pravidelně. Dále čtěte: Bílým nátěrem dáte starému nábytku nový šmrnc. Dodržte správný postup a výsledek bude parádní.

Lepený nábytek má delší životnost

Především starší stoly a židle bývají často lepeny klihem, a vydrží tak mnohem déle. Lepený nábytek je totiž pružnější a přestože se časem rozvolní, nehrozí u něj taková devastace jako u šroubovaných kusů. Stále však platí, že včasným zásahem předejdeme pracným snahám vrátit nábytek do původního stavu.

Příprava klihu je poměrně náročná. Nahradit jej však lze disperzním lepidlem na dřevo nebo polyuretanovým expanzním lepidlem, které by se neměly začít drolit ani v extrémně namáhaných spojích. Lepidlo se nanáší do příslušných štěrbin pomocí nástavce nebo stříkačky a fixuje pomocí truhlářských svorek či svěráku. Jestli je nábytek těsně před rozpadnutím, bude nutné jej kompletně rozebrat, spoje vyčistit a znovu spojit novým lepidlem. Nikdy je však nespojujte šrouby či vruty.