|  ZPRÁVY
so 23. listopadu, svátek má Klement, zítra Emílie
Komentáře
Incident v Kerčském průlivu mezi ruským a ukrajinským námořnictvem řeší politici mnoha zemí 

Incident mezi ruským a ukrajinským námořnictvem může rozpoutat konflikt mezi Západem a Ruskem

29. listopadu 2018 04:02 / Reprofoto
 67   17
Incident v Kerčském průlivu mezi ruským a ukrajinským námořnictvem je sice zdánlivou banalitou, ale mohl by se snadno stát spouštěčem konfliktu mezi Západem a Ruskem, domnívá se bývalý český diplomat a exposlanec Milan Šarapatka. Jaké jsou jeho příčiny?

Podle dosažitelných, bohužel zcela protichůdných, informací z ruských i ukrajinských zdrojů se střetly jejich bojové lodě v Kerčském průlivu kvůli tomu, že obě strany pojímají zcela opačně status Krymu. Ukrajinci, kteří neuznávají krymské referendum a připojení poloostrova k Ruské federaci, považují Krym za ukrajinské území obsazené Ruskem. Proto dle nich jejich lodě pluly v ukrajinských vodách. Rusové naopak považují Krym za svoje historické území a jeho dočasné přičlenění k Ukrajině za pouhé intermezzo. "Nelze se jim divit. Stačí si jen připomenout hrdinskou historii Sevastopolu a statisíce obětí jeho obránců v první i druhé světové válce. Moře okolo Krymu považují proto, po připojení Krymu na základě referenda k Rusku, za svoje výsostné vody a bránili je otevřeně se zbraní v ruce," konstatoval Šarapatka.

Kyjev prohlásil, že incident je jasnou ruskou agresí, Moskva naopak mluví o ukrajinské provokaci, neboť na palubě ukrajinských lodí se nacházeli příslušníci ukrajinské tajné služby SBU, kteří měli za úkol iniciovat zničení mostu přes Kerčskou úžinu, jež je Ukrajině trnem v oku. Přítomnost agentů na palubě ostatně potvrdil i náčelník SBU v Kyjevě.

Obě země se vzájemně obviňují ze zavinění incidentu a z porušení mezinárodního práva. "To je ale bohužel z větší části nekodifikované a umožňuje nejrůznější výklady. Na příkladu Krymu, platil zde princip práva na sebeurčení národů, hovořící ve prospěch Ruska, nebo naopak právo na nedělitelnost státního území, na které se odvolává Ukrajina? Překvapuje mne, jak se někteří čeští politici v situaci okamžitě zorientovali a mají jasno," podotkl Šarapatka.

Například ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se za Českou republiku už předem připojil k dalším sankcím vůči Rusku, aniž by tyto byly vyhlášeny. Europoslanec Miroslav Poche (ČSSD) má v Bruselu také jasno a označuje Rusko za agresora, se kterým si to Evropský parlament rychle vyřídí. A bývalý diplomat, nezávislý senátor Pavel Fischer na konto Ruska prohlašuje, že v diplomacii s ním platí, že „nejlepší dialog je, když vedle leží nabitá pistole“. "S tím tedy naprosto a hluboce nesouhlasím. Něco takového žádný diplomat z pusy nevypustí," reagoval Šarapatka.

Ukrajina ale již mezitím vyhlásila stanné právo a nejspíš se chystá na otevřenou válku s Ruskem. "Trochu úsměvné, s ohledem na vzájemný poměr sil, pokud by se nesnažila do ní zatáhnout NATO, včetně nás," konstatoval Šarapatka.

Je ale také podle něj možné, že Porošenko jenom blufuje a chce využít srážku ukrajinských a ruských lodí v Kerčském průlivu a vyhlášení výjimečného stavu k omezení svobody ukrajinské opozice před nadcházejícími volbami v březnu 2019. Ukrajinský prezident získal totiž vyhlášením stanného práva, kromě jiného, možnost omezit svobodu shromažďování nebo také možnost výrazného narušení předvolební kampaně opozice. Volby by mohly být také vůbec odloženy. "Porošenko by něco takového moc a moc potřeboval. Jeho šance na znovu zvolení jsou momentálně prakticky nulové, a proto může sáhnout k ,nestandardním´ prostředkům. Nejspíš také počítá s tím, že pocit ohrožení vnějším nepřítelem na Ukrajince zabere a budou volit opět velkého rusobijce, ,čokoládového Pietra´. Aby ale nedošlo k mýlce, Porošenko dnes negeneruje svoje miliardy výrobou bonbonů ale především z obrovských zbrojních kontraktů, zdůvodněných hrozbou Ruska," doplnil Šarapatka.

Na jedné straně nechal tedy prezident Porošenko v zemi vyhlásit stanné právo a válečný stav a na druhé straně vzápětí na BBC prohlásil, že nejde o vyhlášení války, protože Ukrajina s nikým válčit nechce. "Poněkud překvapivé prohlášení, když Ukrajina fakticky už čtyři roky válčí se svými ruskojazyčnými spoluobčany na východě země. V této souvislosti mne zaujal a hluboce mnou otřásl článek z ponuré historie Ukrajiny na webu Reflexu: https://www.reflex.cz/clanek/fotogalerie/75489/25-sokujicich-historickych-fotografii-z-pogromu-na-zidy-v-ukrajinskem-lvove.html. To byli totiž také ukrajinští spoluobčané, jako v Doněcku nebo v Luhansku. Jenom tihle žili ve Lvově a nemluvili jinou řečí, ale modlili se k jinému bohu... Vy byste šli bojovat za takovou Ukrajinu?," dodal Šarapatka.

Helena Malá | Magazín PLUS+
Zavřít reklamu