Po dlouhých dvanácti letech se příběh bolševického monstrprocesu z padesátých let a jeho hlavní představitelky Milady Horákové dostávají na filmové plátno. Jaké to je, sledovat tragický příběh vlastní rodiny, vyprávěla v pořadu Host Radiožurnálu jediná dcera Milady Horákové Jana Kánská.

Dokázala jste komunistům odpustit, když jste nezapomněla? „Komunisté pořád ještě existují. Je to ideologie, která se příčí lidské přirozenosti. A doufám, že se to jednou ve světě změní tak, že na to lidi přijdou.“

Komunisté doktorku Miladu Horákovou popravili na základě vykonstruovaného procesu. Právnička, politička a matka byla rehabilitována až v roce 1990, v roce 1991 in memoriam vyznamenána Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, v roce 2006 oceněna americkou Medailí svobody.

Jana Kánská je jediné dítě Milady Horákové. Jaký je pocit, projíždět Prahou plnou filmových plakátů s matčiným jménem? „Mám z toho radost. Film jsme plánovali s Davidem Mrnkou. Byly dny, kdy to vypadalo optimisticky, pak zase čas, kdy pesimisticky. Teď se to stalo skutečností," říká Kánská v rozhovoru pro Radiožurnál.

O téma justiční vraždy Milady Horákové se zajímalo množství lidí. S Davidem Mrnkou se paní Kánská setkala v roce 2005. „Překvapil mě svojí informovaností o případu, touhou něco dobrého vykonat a hlavně tím, že nabídl provedení filmu v angličtině pro světové publikum,“ vzpomíná. „Sál pukal ve švech,“ vzpomíná s úsměvem na premiéru Kánská. „Lidé film přijali nadšeně a měla jsem z toho velkou radost. Premiéra byla i moje premiéra. Věděla jsem, že to nebude lehký večer.“

A jaké bylo setkání se svými filmovými rodiči? „Byli tak dobře vybráni, korespondovali s mojí představou, jací byli moji rodiče,“ směje se Kánská. Pana Ganta prý uvítala slovy „Hi Daddy!“