Podle časopisu Lancet z 6,5 milionu lidí, kteří v roce 2015 zemřeli na nemoci způsobené špatným ovzduším, byla necelá třetina z Indie a o trochu méně z Číny. Zpráva uvádí, že globálně kvůli špatnému vzduchu umírá dvakrát víc lidí než na AIDS, tuberkulózu a malárii dohromady. A nejčastěji umírají na nemoci srdce, dýchacích cest, na chronickou obstrukční plicní nemoc nebo rakovinu plic.

Indická novinářka Pallavi Aiyarová o tom napsala knížku a upozorňuje, že znečištění silně dopadá hlavně na děti. „Dýchací potíže mají snad všechny děti v Dillí. Pořád slyšíte, jak někdo kýchá a pokašlává. Čtvrtina dětí v Dillí má sníženou kapacitu plic a je tu na šest milionů dětí s astmatem,“ říká indická novinářka, která má se smogem velké zkušenosti. Žila totiž dlouho v Dillí i Pekingu.

Problém znečištění životního prostředí se ale neomezuje jen na chudé nebo rozvíjející se země. V západních zemích je to hlavně problém znečištění na pracovišti - to znamená, onemocnění a předčasná úmrtí lidí, kteří dlouhodobě pracují s nebezpečnými materiály, nebo v nadměrně hlučném prostředí a ve špatném vzduchu.

Podle časopisu Lancet jsou v první desítce zemí, kde je vysoká úmrtnost na podobné nemoci, Spojené státy, Japonsko, Británie a Německo. Autoři studie, což je více než 40 vědců z celého světa, zdůrazňují, že boj proti znečištění životního prostředí se dá vyhrát.

Indie by se v tomto případě mohla od Číny v mnohém poučit. Podle novinářky Aiyarové v tom sehrály úlohu olympijské hry v Pekingu roce 2008. Na čínské problémy se smogem se tehdy soustředila velká pozornost. Následovala různá opatření, třeba síť systémů na monitorování kvality ovzduší, tlak na firmy, aby se snažily omezit negativní dopad výroby na životní prostředí, a také vysoké pokuty pro největší znečišťovatele.