Klíčový stát ve střední Evropě je atraktivní pro přímé zahraniční investice, ale není jasné, na jak dlouho. V Česku byla vždy problémem korupce. A bohužel, tato pohroma znovu roste.

Podle L. Todd Wooda je jedním ze znaků bývalých sovětských zemí panování elity, jež slouží svým vlastním zájmům. Vyvinula se ze staré komunistické "nomenklatury", tedy vrcholových kádrů strany. Zemi zpravidla řídí oligarchové, kteří sbírají smetanu.

A k moci v České republice se dostávají mocné podnikatelské zájmy. Hlavním příkladem je Andrej Babiš, velmi vlivný miliardář. Jeho strana ANO a jím kontrolované mocné mediální impérium jsou na vzestupu. Čeští voliči 20. a 21. října vyberou členy Poslanecké sněmovny, která potvrdí premiéra. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že ANO je nejoblíbenější stranou, což z Babiše činí favorita na příštího šéfa vlády.

Nástup ANO k moci nepomůže již tak ponurému politickému prostředí, které vyvolává největší střet zájmů v dějinách Česka po roce 1989. Obyčejní Češi jsou znechucení všudypřítomným zneužíváním moci, ale zdá se, že ji dají "Babisconimu" (slovní hříčka narážející na jméno italského expremiéra Silvia Berlusconiho). Stejně jako italský politik je Babiš považován za miliardářského mediálního magnáta, který se více zajímá o své vlastní obchodní zájmy než o nastolení pořádku.

Dalším korozivním vlivem je nepohodlně blízký vztah prezidenta Miloše Zemana s Kremlem. Aktivity sovětských a ruských bezpečnostních složek v evropské politice jsou legendární. Ruský prezident Vladimir Putin, který pracoval v sousedním východním Německu, by nic neocenil tolik jako mít mimořádný vliv na člena NATO, který je považován za model středoevropského úspěchu. Zeman, Putinův sympatizant, jenž podpořil ruskou politiku na Ukrajině i v Sýrii, může být znovu zvolen v lednu 2018.

Babiš a Zeman by mohli být nositeli změn, které přesunou Českou republiku mimo EU a NATO a do železného objetí ruského medvěda. Čeští voliči by měli zvážit nevyhnutelné následky své volby, a to dříve, než přivedou k moci vládu, která urychlí úpadek právního státu a dále zpolitizuje soudní systém. Volby mají důsledky. V případě těchto voleb by těmito důsledky mohlo být oslabení NATO a EU, jak je dnes známe, míní komentátor amerického deníku The Washington Times L. Todd Wood.