DPH se v Polsku snižuje v případě potravin z pěti na nula procent, takže se vlastně ruší. Země se tím snaží zmírnit dopady rostoucí inflace, píše ekonom Lukáš Kovanda ve své tiskové zprávě. Polský premiér Mateusz Morawiecki v polovině ledna uvedl, že by dočasná opatření mohla omezit inflaci až o 1,5 procentního bodu. „Cílem je zachovat v peněženkách Poláků co nejvíce peněz,“ prohlásil Morawiecki na tiskové konferenci, píše server iDnes.cz Opatření podle něj připraví rozpočet o 15 až 20 miliard zlotých (až 108 miliard Kč).

V případě pohonných hmot jde o snížení z 23 na osm procent. Už před tímto zásahem přitom v Polsku prodávané pohonné hmoty patřily k nejlevnějším v EU. Benzín i nafta jsou v Polsku dlouhodobě nejlevnější v rámci všech zemí, s nimiž ČR sousedí.

Včera zveřejněné údaje k loňskému výkonu české ekonomiky představují pro korunu pozitivní impuls. Polský zlotý tak včera zlevnil pod 5,30 koruny. Tak levný v korunách předtím nikdy v historii nebyl. Znamená to, že zboží i služby prodávané v Polsku Čechům zlevňují tak jako tak, i nebýt zmíněného snížení DPH, podotkl Kovanda. Redukce DPH podle něj samozřejmě české nákupy v Polsku dále zvýhodní. Poláci nižší DPH alespoň zčásti promítnou do konečných cen příslušného zboží. Vláda ve Varšavě se přechodným opatřením snaží zmírnit dopady inflace, jež je podle prosincových dat Eurostatu v zemí třetí nejrapidnější v EU.

V Polsku navíc může být pro Čechy brzy ještě o něco levněji. Dopady možného dalšího zhoršení stupňujícího se rusko-ukrajinského konfliktu totiž zasáhnou mezi středoevropskými ekonomikami nejtíživěji tu polskou. Ve své lednové prognóze to předvídá Citigroup, třetí největší banka v USA. Podle ní bude polská měna zasažena hůře než česká koruna nebo maďarský forint.

Polsko je totiž dovozně na Rusku více závislé než Česko nebo Maďarsko. Zároveň je měnový trh se zlotým větší než ten s korunou nebo s forintem. To ovšem vede k tomu, že jej světoví investoři využívají, pokud chtějí obecně, bez zřetelnějšího zaměření investovat do "středoevropských aktiv" nebo "středoevropských měn". "Takoví povšechní, povrchní investoři se ovšem budou v případě závažnějšího zhoršení rusko-ukrajinského konfliktu ze středoevropského regionu stahovat nejdříve a v největší míře," uvedl Kovanda.

Možné zavedení dalších sankcí proti Rusku a jeho odpověď v podobě dodatečných protisankcí, včetně potenciálního omezení vývozu plynu, by podle Citigroup vedlo k oslabení zlotého vůči koruně či forintu. To ale znamená, že zejména Čechům v polském příhraničí by ještě dále zlevnily přeshraniční nákupy. „Zlotý je přitom už v tomto týdnu nejslabší v celé historii volné směnitelnosti obou měn, jež se píše od dubna roku 2000. V rámci transformace Česko přijalo režim volného plovoucího kursu v květnu 1997, Polsko pak v dubnu 2000. Pro srovnání, třeba v dubnu 2015 se zlotý prodával za bezmála sedm korun, v roce 2001 dokonce za více než deset korun," přiblížil ekonom Lukáš Kovanda.

"Slabá polská měna a snížení či zrušení DPH zvýhodňuje nákupy zejména Čechům v polském příhraničí, kteří tak právě díky extrémně výhodnému kursu vyrážejí k severnímu sousedovi na nákupy ještě houfněji než běžně. Další vyhrocení rusko-ukrajinského konfliktu by tyto nákupy mohlo tedy ještě dále zvýhodnit. Zejména Češi ze severních částí naší země se už nyní do Polska vydávají častěji než jindy za nákupy nejen potravin a pohonných hmot, ale také oděvů nebo dokonce nábytku," uzavřel Kovanda. Čechům nebývale zlevňují nákupy u našich sousedů. Obchody vzali doslova útokem.

Zdroj: lukaskovanda.cz, kurzy.cz, iDnes.cz