Státní rozpočet je po prvních čtyřech měsících roku v rekordním schodku 192 miliard korun. Loni deficit činil za měsíce leden až duben „pouze“ necelých 94 miliard. Letos je tedy schodek o takřka sto miliard hlubší než za stejné období loňského roku. Pandemickou situací ovšem loni na rozdíl od letoška prakticky nebyl dotčen vývoj státních financí v měsících lednu a únoru. I tak je letošní situace závažná.

Schodek za první čtyři měsíce roku 2021 prakticky odpovídá deficitu za celý rok 2009, v němž vrcholila světová finanční krize. Deficit roku 2009 byl přitom až právě do loňska historicky rekordní a obecně se mínilo, že jen tak překonán nebude.

Problémem tuzemských veřejných financí však nyní není ani výše deficitu, ani výše veřejného dluhu, dokonce ani ne samotné tempo zadlužování, i když je varovné, ale otálení vlády s předložením věrohodné strategie postupného ozdravování veřejných financí. Tato strategie by měla být dlouhodobého rázu a pokrývat tak například léta 2022 až 2032. Je nutné, aby jí vláda předložila co nejdříve.

Od příštího roku už ratingové agentury nebudou tak shovívavé, jako byly loni a jako jsou letos, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Pomyslný prst zdvihla agentura Moody’s, která upozornila na to, že mezinárodní investorská obec postrádá právě věrohodnou strategii ozdravování tuzemských veřejných financí. Pokud vláda bude s jejím předložením dále otálet, hrozí nakonec až zhoršení ratingu tuzemského dluhu, což by vládě prodražilo půjčování na mezinárodních trzích. Už nyní si přitom česká vláda půjčuje na deset let za třetí nejvyšší úrok v celé EU. Vyšší úrok platí pouze Rumunsko a Maďarsko. Koalice Spolu hodně slibuje. Nevysvětluje ale, jak ambiciózního cíle dosáhne.