Zatímco energetické dodávky současné dění neohrozí, čeští vývozci do Ruska se mohou ve zvýšené míře setkat třeba s úřední šikanou nebo jiným ústrkem.

Na tradiční poselství prezidenta Vladimira Putina ruskému lidu reagoval rubl posílením, byť mírným. To lze vyložit jedině tak, že investoři po celém světě, kteří dění v Rusku sledují velice bedlivě, čekali od vládce Kremlu větší útočnost. Ne že by po ní dychtili. Naopak. Obávali se toho, že Putin bude ve světle posledního vývoje, včetně kauz kolem opozičního politika Alexeje Navalného a vrbětických explozí, militantnější. S úlevou proto přijali, že rivaly ani konkrétně nejmenoval, hovořil pouze o„organizátorech provokací.

„Vývoj kursu rublu po Putinově promluvě k národu ilustruje, že ani v době, kdy je vztah Ruska a Západu hluboko pod bodem mrazu, ruský prezident nejedná v žádném příkrém rozporu s ekonomickým pragmatismem," komentuje situaci hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Ekonomickému pragmatismu by se Rusko na hony vzdálilo, jestliže by nyní podnikalo kroky, které by přiškrtily dodávky zemního plynu nebo ropy do evropských zemí, včetně Česka. Takovým vyhrocením probíhajícího střetu by se Kreml jenom střelil do nohy. Rubl by prudce oslabil. Investoři tedy něco takového ani trochu nečekají. Vědí, že aby se tak dělo, Putin by se musel zbláznit. Jedna z posledních věcí, jež je teď v ruském pragmatickém zájmu, je připravit se o miliardy z vývozu energetických surovin. Moskva by omezením takových dodávek ze sebe udělala nespolehlivého dodavatele, což by jen nahrálo jejím rivalům, včetně Spojených států, které by rády do Evropy dodávaly mnohem více plynu ve zkapalněné podobě. Přerušení dodávek ruského plynu tak nyní spíše než Moskva zmiňuje Západ.

Zatímco energetické dodávky současné dění neohrozí, čeští vývozci do Ruska se mohou ve zvýšené míře setkat třeba s úřední šikanou nebo jiným ústrkem. Rovněž vzájemný česko-ruský obchod se zbožím se ke svému historicky rekordnímu obratu z druhé poloviny roku 2013, jen tak nevrátí. To spíše nyní nastane jeho další pokles.

Vodítkem může být například vývoj vzájemného obchodu Ruska a Británie. Jeho obrat dosáhl maxima před ruskou anexí Krymu v roce 2014. Od té doby už se nikdy na tuto maximální úroveň nevrátil. Spojené království i v reakci na pokus o otravu dvojitého agenta Sergeje Skripala v Salisbury před třemi lety nyní vůči Rusku uplatňuje soubor obchodních sankcí. Ty se týkají zejména obchodu se zbraněmi a dalším vojenským materiálem, stejně jako se zařízeními pro těžbu ropy a související průzkum.

Rovněž obchod Česka a Ruska od doby anexe Krymu poznamenávají sankce EU a ruské protisankce, například stále prodlužovaný zákaz dovozu potravin nejen z EU. Mezi opatření zavedená EU patří zákaz udělování víz desítkám osob, zákaz nákupu a prodeje dluhopisů největších ruských bank, zbraňové embargo nebo zákaz dovozu zboží z Krymu a Sevastopolu.

Česko do Ruska ve velkém vyváží například autodíly, motory a další příslušenství aut, karoserie, elektroniku, ovšem také třeba kočárky nebo hračky. Český vývoz do Ruska však není celkově až tak zásadní. V tomto tisíciletí Česko prakticky soustavně, rok co rok, vykazuje zápornou bilanci obchodu Ruskem. Zejména kvůli dovozu plynu a ropy je náš dovoz odtamtud pravidelně objemnější než vývoz. Výjimku představuje loňský rok, kdy se kvůli pandemii dramaticky propadla poptávka po ropě a plynu, a tedy i jejich cena. „Což je jen další důvod, proč Putin kohoutky nepřivře. Potřebuje se nyní, v době opětovně se zvyšujících cen ropy i plynu, finančně zhojit," uzavírá Kovanda. Rusko na zahraniční provokace odpoví tvrdě a rychle, varuje Putin.