Pandemie v příštím roce zřejmě dopadne i na starobní důchodce. Dočkají se totiž výrazně slabšího růstu důchodu, než jakého se dočkávali po čtyři léta, v období 2018 až 2021. V porovnání s nárůstem z let 2019 až 2021 by měl být nárůst příští rok jen ani ne poloviční, jak zachycuje tabulka níže.

Důchody by dle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové měly v příštím roce vzrůst průměrně o 416 korun. Počítá s tím nejpravděpodobnější scénář vývoje, s nímž nyní její resort pracuje. Podle Konvergenčního programu, který dnes schválila vláda, by důchody v příštím roce měly vzrůst o 450 korun. I to však znamená, že důchodci musí počítat s výrazně nižším nárůstem penzí, než na jaký si v uplynulých letech zvykli.

Důchody se podle zákona zvyšují o růst cen a o polovinu růstu reálných mezd za sledované období. Mzdy však kvůli pandemii neporostou, resp. porostou pomaleji než před ní. Navíc zrušení superhrubé mzdy snižuje zaměstnancům daň ze mzdy, takže své zaměstnavatele tolik netlačí na navýšení mzdy. Což jen vytváří další tlak, jenž způsobuje, a ještě způsobí pomalejší růst mezd a tedy i starobních důchodů, připomíná ekonom Lukáš Kovanda.

Co se týče cen, ty by měly letos růst pomaleji než loni. A to i ty, jimž čelí domácnosti důchodců. V uplynulém roce totiž rostly ceny, jimž čelí důchodci, rychleji než ceny, kterým čelí společnost jako celek.

Nelze vyloučit, že slabší růst důchodů bude pro vládu podnětem navýšení důchodů nad rámec zákonného navýšení. Rovněž je možné, že i z důvodů blížících se voleb vláda přistoupí k nějaké obdobě loňského rouškovného, tedy mimořádné výplaty důchodcům. Loňské rouškovné činilo 5000 korun na hlavu. Svět se může ocitnout na začátku nové a ještě horší pandemie, varují vědci.