Češi během roku pandemie nastřádali 230 miliard korun úspor. Spořili více než čtyřikrát rychleji, než je běžné. Ke konci letošního února měli obyvatelé ČR na svých vkladech v bankách o 341,2 miliardy korun více než přesně o rok dříve. Vyplývá to z nejnovějších dostupných údajů České národní banky. Meziroční narůst vkladů obyvatelstva tedy koncem letošního února představoval 13,3 procenta, což je nejvyšší procentuální nárůst od května 2009. V roce 2009 Češi navyšovali své vklady do značné míry preventivně, v obavě z dopadů tehdy vrcholící světové finanční krize.

Vývoj vkladů obyvatelstva však v plné míře nezachycuje vývoj jejich úspor, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda. Jestliže totiž člověk například pořídí nemovitost na hypotéku, banka poskytnutím hypotéky vytvoří nové peníze. Tyto peníze jsou tedy úvěrem, ale jakmile je kupující dané nemovitosti nechá převést na účet prodávajícího, stávají se pochopitelně vkladem na účtu prodávajícího. Tento vklad ale vznikl jen kvůli tomu, že se prodávající příslušnou hypotékou zadlužil.

Protože kupující bude muset danou hypotéku splácet, zbude mu méně peněz na vlastní spotřebu. Bez hypotéky by tedy měl na spotřebu více peněz, neboť by nemusel dávat na splátku hypotéky ani korunu. Takže nárůst objemu peněz, které má ke spotřebě prodávající je vykoupen poklesem objemu peněz, které má k utrácení k dispozici kupující. V pohledu na ekonomiku jako celek nelze tedy v každém nárůstu objemu vkladů automaticky vidět odpovídající nárůst objemu úspor pravém smyslu tohoto slova, resp. tedy peněz čistě určených k potenciální spotřebě.

Lidé se ale zadlužují i jiným způsobem, například spotřebitelským úvěrem. Peníze utracené ze spotřebitelského úvěru ale zpravidla končí na účtu obchodníka, podnikatele či firmy. Nejedená se tak o přesun prostředků mezi domácnostmi. Proto spotřebitelské úvěry nezkreslují údaj o vkladech. 

Celkem bezpečně lze tedy tvrdit, že obyvatelé ČR měli letos koncem února o zhruba 287 miliard korun skutečných úspor více než ve stejnou dobu před rokem, tedy těsně předtím než v Česku naplno propukla pandemie. To je rekordní, historicky naprosto mimořádně nadprůměrný údaj. Lze tedy tvrdit, že po zohlednění inflace, Češi v pandemických dvanácti měsících, tedy od začátku března 2020 do konce února 2021, nashromáždili reálně zhruba 4,2krát větší objem úspor, než průměrně každoročně v předchozích bezmála dvaceti letech. Spořili tedy takřka čtyřikrát rychleji, než jak je v tomto tisíciletí běžné.

V přepočtu na obyvatele tak koncem letošního února Češi meziročně uspořili průměrně 26 867 korun. O takovouto výši finanční sumy tedy v průměru narostly jejich úspory od začátku března 2020 do konce února 2021. Pro srovnání, od ledna 2002 až konce února 2020, navyšovali své úspory průměrně jen tempem 5478 korun na hlavu.

Právě podstatná část těchto úspor nyní bude proudit do ekonomiky, takže obchodníci budou mít opravdu žně. Česká národní banka odhaduje, že i díky zrušení superhrubé mzdy by letos mohlo jít do ekonomiky zhruba 200 miliard korun právě ve formě realizace odložené spotřeby. Z nejhoršího jsme venku, ale na obzoru je další problém, varují experti.