Při svém odchodu uvedl dnes již bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný, že jsme z nejhoršího venku. Co si myslí odborníci? „Víte, že jo? Já si to myslím. Uvědomuji si, jak je to křehká situace, a neznamená to, že neumírají lidé. Neznamená to, že si to nemůžeme ještě hodně pokazit. Ale jsem přesvědčen, že je podstatná část populace promořená, takže nějaký druh ochrany minimálně proti vážnému průběhu choroby má. Máme naočkovaných přes milion občanů z rizikových skupin. Už tedy nevěřím, že by přišla velká vlna podobná podzimní nebo té, která teď pomalu končí. Ale samozřejmě si to ještě můžeme pokazit," uvedl biochemik Jan Konvalinka pro Český rozhlas.

Domnívá se, že otevírání škol je velmi dobře a dlouhodobě připravené. S ostatním rozvolňováním by ale byl opatrnější. „Myslím, že riziko tady přece jen existuje. Británie je na nesrovnatelně lepších číslech než my, přesto tam rozvolňují mnohem pomaleji. Myslím, že by tady měla být jasná strategie, jasná pravidla, jak budeme rozvolňovat. Lidé by měli vědět, s čím mohou počítat," uvedl Konvalinka. 

Zároveň upozornil, že přestože klesá denní počet nakažených i reprodukční číslo, pondělní rozvolnění může tato čísla opět změnit. „Takže já bych počkal deset dní a potom bych pokračoval. Desetidenní nebo dvoutýdenní intervaly mezi jednotlivými kroky rozvolňování by podle mě byly rozumné a opatrné."

Z příliš rychlého rozvolnění mají obavy i odborníci z Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Skupina vedená epidemiologem Petrem Smejkalem považuje za zásadní problém možnost hromadných akcí pro až 10 lidí uvnitř a až 20 lidí venku a konec omezení volného pohybu po 21. hodině. Do konce tohoto týdne přitom platí, že venku i vevnitř se mohou sdružovat maximálně dva lidé. Smejkalova skupina se obává, co způsobí obě změny dohromady.

„Omezení shromažďování je jedno z nejúčinnějších opatření směřujících k omezení epidemie. Zabraňuje totiž setkávání lidí z jiných domácností v uzavřených prostorách, což je jeden z nejrizikovějších způsobů kontaktu. Tato změna bude mít na vývoj epidemie větší dopad, než částečné otevření škol,” vysvětlil jeden z členů Jan Kulveit. Obává  se zvýšení reprodukčního čísla R, což by znamenalo oddálení návratu dalších skupin do škol a pozdější otevření maloobchodu a služeb. „Nechápu, proč by měly mít soukromé večírky, oslavy a podobné akce větší prioritu, než drobní živnostníci a služby,” uvádí Kulveit.

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger se k problému pondělního rozvolnění vyjádřil dnes na tiskové konferenci ve velkokapacitním očkovacím centru. Zmínil, že je potřeba zlepšit komunikaci, aby se odborné skupiny dostaly včas k potřebným informacím a aby následně měli vládní představitelé jejich stanoviska dříve. Podle ministra nejdou některé věci realizovat, neboť to neumožňuje legislativa. Je tedy zbytečné na veřejnost vysílat signály, co by bylo nejoptimálnější, když už to není technicky možné. Šíření současné mutace léto neovlivní. Je příliš silná, varuje Prymula.