Na Babišova slova v úterý reagoval guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Dle něj to není možné. Podle Rusnoka Česká národní banka momentálně nemá k dispozici žádný zisk, který by mohla poslat do státního rozpočtu. Jiří Rusnok uvedl, že po odeznění pandemie lze očekávat, že česká ekonomika se začne přibližovat úrovni vyspělých západních zemí, což povede k posilování koruny. To přitom bude v hospodaření ČNB vytvářet ztrátu. 

Na premiérův apel nijak ani nereagoval trh. Měnoví obchodníci i po premiérově prohlášení stále sázejí na to, že ČNB zvýší základní sazbu čtyřikrát během nadcházejícího půldruhého roku. Očekávání tak citelného nárůstu základních úroků během období osmnácti měsíců měli naposledy před takřka deseti lety. V zásadě to svědčí o tom, že trh míní, že tuzemská centrální banka se nenechá premiérovými slovy ovlivnit a případně sazby zvýší bez ohledu na jeho výrok, a to už velmi pravděpodobně ve druhé polovině letošního roku.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by se vrcholní politici k podobným doporučením centrální bance nejlépe neměli vůbec uchylovat. „Pokud by jejich intenzita byla častější, mezinárodní investoři si je mohou vyložit jako vměšování vlády, odpovědné za rozpočtovou čili fiskální politiku, do politiky měnové čili monetární, kterou má v gesci centrální banka. Zřetelné oddělení těchto dvou domén, politiky fiskální a politiky monetární, je klíčovým atributem každé skutečně vyspělé ekonomiky. Budou-li o něm mít investoři pochyby, mohou ztratit část své důvěry v tuzemskou ekonomiku. To by se nakonec projevilo zhoršením ratingu dluhu České republiky, takže jeho obsluha by se vládě, resp. tedy daňovému poplatníkovi prodražila," uvedl Kovanda.

Výzvy politiků k centrální bance a její měnové politice tak nakonec může prostřednictvím zhoršení ratingu českou veřejnou kasu připravit o více, než kolik Babiš po ČNB žádá z jejího zisku. 

Centrální banka sice loni či předloni zisk skutečně vykázala, celkově je však stále ztrátová. Kumuluje totiž ztrátu z předchozích let, hlavně z roku 2017. Tehdy ČNB vykázala ztrátu bezmála 250 miliard korun, která souvisela s ukončením intervenčního režimu let 2013 až 2017, resp. se souvisejícími sázkami mezinárodních investorů na následné posílení koruny a nutností intervenční kurzový závazek bránit. Vzhledem k tomu, že Česká republika konverguje (a konvergovat bude) k bohatším zemím EU, bude koruna i v příštích letech dále trendově posilovat. 

„Jestliže Babiš argumentuje, že centrální banky zemí jako Německo nebo Švýcarsko posílají svůj zisk či jeho část do veřejné kasy, odhlíží právě i od toho, že jde o země, které patří k nejvyspělejším na světě a nikam nekonvergují. Nikoho nedotahují. Na rozdíl od ČR. Takže nemusí z důvodu vyhlíženého pokračování takového dotahování očekávat posilování své měny, ať jde o euro či frank, tudíž nemusí z daného důvodu předpokládat ani pokračování kumulace ztráty. Je pak pro ně jednodušší posílat peníze ze zisku vládě. A to zcela odhlížíme od dalších, například legislativních odlišností," upozorňuje Kovanda. Nečekaná podpora ministru Blatnému. Babiš to s jeho odstřelením nebude mít lehké.