Lidi vedou ke stěhování různé důvody. Od koupě nové nemovitosti, po sestěhování se s partnerem či stěhování se za prací. Podle průzkumů stavebních spořitelen deset procent lidí, kteří se stěhují, ovšem jako důvod v uvádí snahu ušetřit. Sto tisíc Čechů se tedy stěhuje právě a jen z finančních důvodů. Letos jich ještě přibude.

Před úderem pandemie, v roce 2019, představovaly náklady na bydlení velkou zátěž pro zhruba 740 tisíc tuzemských domácností, vyplývá z dat ČSÚ. Od té doby, do čtvrtého čtvrtletí 2019, přibylo přes 50 tisíc nezaměstnaných. Ovšem jen za uplynulé dva měsíce přibylo 40 tisíc nezaměstnaných (viz graf v galerii). Míra nezaměstnanosti tedy letos citelně roste, i na poměry pandemické doby, a ještě poroste. Současně bude klesat příjem řady tuzemských domácností, přičemž inflace oproti loňsku sice zmírní, ale jen poměrně nepatrně. Takže až pro milion domácností v ČR bude letos bydlení představovat velkou finanční zátěž.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy lze tedy předpokládat, že podíl lidí, kteří se stěhují proto, aby ušetřili, naroste. Přispěje k tomu i ta skutečnost, že stěhováním lze momentálně ušetřit více, než je běžné. Zejména centrum Prahy a dalších větších, univerzitních měst se vylidňují. Kvůli úbytku turistů a krátkodobých pronájmů či kvůli úbytku studentů. Majitelům příslušných bytů tak nezbývá než jít s cenou nájemného dolů, aby vůbec byt obsadili. Například v Praze loni nájmy spadly o deset procent, přičemž další pokles lze čekat i letos. Stěhováním se za nižším nájmem lze tedy ušetřit i desetitisíce ročně.

Realitní makléři potvrzují, že v době pandemie nerostla fluktuace stěhování za prací u těch lidí, kteří hledají levnější nájem. Tato fluktuace letos pravděpodobně dále stoupne. Ruku v ruce s tím, jak se v problémech s placením nájemného ocitnou další až statisíce tuzemských domácností. V jednom kraji zdražují byty sedmkrát rychleji než v Praze. Žene je koronavirus.