To vše v době, kdy statisíce domácností v ČR budou tak jako tak čelit nejvýraznější hrozbě propuštění ze zaměstnání nebo závažného poklesu příjmu za posledních takřka deset let.

Podle šetření, které mezi nákupčími v tuzemském zpracovatelském průmyslu pravidelně provádí společnost Markit, rostly začátkem letošního roku ceny průmyslových vstupů nejrychlejším tempem za poslední takřka čtyři roky. Co je vlastně důvodem citelného vzestupu cen průmyslových vstupů? A mají se spotřebitelé a politici obávat v letošním roce rychlého zdražování? Situaci analyzuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Na sklonku loňského roku automobilka Volkswagen varovala, že čelí masivnímu výpadku v dodávkách autodílů a součástek, například čipů do elektronických zařízení nebo bluetoothových komponent svých vozů. Výrobci elektronických součástek typu čipů se totiž během loňských nejhorších fází covidové krize ve značné míře přeorientovali na výrobu spotřební elektroniky. Místo elektroniky do aut vyráběli třeba více dílů pro notebooky, po nichž z důvodu boomu „home officu“ celosvětově dramaticky vzrostla sháňka. Nebo pro herní konzole, jako je PlayStation, které světu v karanténě krátí dlouhou chvíli.

Jenže zájem o automobily se od té doby obnovil. A výroba se znovu rozjela. Ani v Česku, které bylo podzimní vlnou pandemie zasaženo poměrně těžce, už v druhé polovině loňska nedošlo k odstávkám automobilové výroby jako na jaře. Obnovení výroby aut a zotavování poptávky po nich jsou předně důsledkem toho, že ekonomický dopad druhé vlny pandemie nakonec rozhodně nebyl tak tíživý, jak se čekalo. Ani česká ekonomika nakonec za rok 2020 nepoklesne dvouciferně. 

Volkswagen v tom rozhodně nejede sám. Závažný nedostatek dílů postihuje také další světové automobilky, jako je Toyota nebo Fiat Chrysler. Nejnovější osobní vozy obsahují více než stovku čipů, přičemž absence jediné komponenty nezřídka způsobí pozastavení celého výrobního řetězce. Už to pociťuje i tuzemská Škoda, součást koncernu Volkswagen. Mladoboleslavská automobilka minulý týden uvedla, že kvůli přetrvávajícímu nedostatku některých dílů zastavuje výrobu na několika provozech a směnách. Za zrušenou směnu dostávají zaměstnanci 85 procent průměrné mzdy, do níž se započítávají i bonusy, tedy více než činí denní mzda.

Nejde přitom jen a auta a čipy, často čínské provenience. Rapidně stoupají také náklady přepravy třeba právě čínských čipů do Evropy. V uplynulých týdnech vzrostly tyto náklady mnohonásobně, a to až na historický rekord. Pandemie totiž narušila světový obchod natolik, že se nyní v Asii nedostává volné kapacity přístavních terminálů. Cena přepravy dvanáctimetrového naloženého kontejneru z Asie do severní Evropy proto mezi listopadem loňského roku a letošním lednem stoupla z dvou na devět tisíc dolarů. Enormní nárůst cen přepravy subdodávek i dodávek hotového zboží, od oblečení po elektroniku, se pochopitelně promítne do konečné ceny pro spotřebitele.

Přes zmírnění inflačních tlaků v průběhu loňska tak v poslední době i v Česku vznikají celkem nečekané příčiny, které mohou tuzemskou inflaci opět citelně zrychlit. Jde i o loňskou tuzemskou daňovou revoluci, tedy o zrušení superhrubé mzdy a další opatření, která mají za cíl podpořit spotřebu. A tím pádem tedy podpoří právě i inflaci. V jednom kraji zdražují byty sedmkrát rychleji než v Praze. Žene je koronavirus.