V rozšířeném programu, nazvaném Vlastní bydlení, se zvyšuje maximální věk pro poskytnutí půjčky na bydlení pro mladé lidi, a to z 36 na 40 let. Navyšuje se také maximální částka poskytnutých úvěrů, a sice z 1,2 na dva miliony korun. Žádosti lze podobně jako u zmíněného předchozího programu, Programu pro mladé, podávat od dnešního dne na pracovištích Státního fondu rozvoje bydlení v Praze a Olomouci. Stát ovšem podcenil osvětovou kampaň, a tak tato informace není veřejnosti dostatečně známa.

„Původní program půjček na bydlení svůj účel nesplnil. Například v roce 2019 stát na podporu bydlení mladých vyčlenil takřka miliardu korun, avšak fond vyhověl žádostem jen zhruba v polovičním objemu, konkrétně za 494 milionů korun," uvedl ekonom Lukáš Kovanda. 

Podle něj je důvodů nezdaru hned několik. Prvním jsou poměrně svazující podmínky pro čerpání přidělených prostředků. Následně také ta skutečnost, že úrokové sazby hypoték v rozporu s předpokladem z počátku roku 2019 předloni postupně klesaly, přičemž na svůj pokles navázaly také v roce 2020. Tentokrát z důvodu koronavirové pandemie a souvisejícího ekonomického útlumu. Bankám se navíc například v případě hypoték dařilo účinně oslovovat obzvláště právě mladou klientelu. Některé banky například už předloni umožnily čerpat až takzvanou 90procentní hypotéku, a to zejména na takzvané "prvobydlení", což jsou často startovací byty mladých, včetně mladých rodin s dětmi. Na jaře 2020 pak v souvislosti s pandemickou situací Česká národní banka rozvolnila podmínky, což společně s poklesem úrokových sazeb zásadně přispělo k tomu, že loňský rok byl z hlediska objemu poskytnutých hypoték podle všeho historicky rekordní.

Problémem programu půjček na bydlení pro mladé bylo ovšem také omezení výše úvěru. Státní půjčka na bydlení byla v případě koupě bytu omezena již zmíněnou maximální hranicí poskytovaných prostředků ve výši 1,2 milionů korun. Přitom dnes je standardem, že lidé při koupi třeba běžného pražského bytu na hypotéku musí dát nejprve 1,6 milionu ze svého, leckdy i více. Navýšení limitu na dva milionu koruny by tedy tuto situaci mohlo řešit, i když jen částečně, neboť ceny nemovitostí nadále rostou.

Z finančních limitů státem zvýhodněných půjček tedy zřetelně vyplývá, že tyto úvěry ve svém původním nastavení ztratily význam pro všechny zájemce o vlastní bydlení ve větších městech, kde jsou ceny nemovitostí nad původní maximální možnou půjčkou státního fondu.

Půjčka i teď po svém rozšíření může dávat smysl hlavně jen zájemcům v menších městech a na vesnicích. Určitou naději na využití půjčky od státního fondu dává zájemcům o vlastní bydlení její kombinace s hypotékou. Aby mohl dlužník s hypotékou zároveň čerpat státem zvýhodněnou půjčku musí vědět, zda banka přistoupí na to, že na katastru nemovitostí bude mít první vložené zástavní právo Státní fond rozvoje bydlení, tedy úřad, a ne banka. Na to banka v praxi většinou nepřistupuje, pokud ovšem žadatel může dát do zástavy další nemovitost, na kombinované řešení už dosáhnout může. I tak jde pochopitelně o komplikaci, která přispívá k celkovému dosavadnímu fiasku se státními půjčkami mladým.

O původní program Státního fondu rozvoje bydlení tedy zdaleka nebyl takový zájem, jak se mohlo zdát v srpnu 2018, kdy se v době jeho rozjezdu před pobočkami fondu v Praze a Olomouci tvořily doslova fronty zájemců. Lidé mají obavy ze znehodnocení úspor. Vybírá si to svou daň.