Peněžní zásoba v eurozóně vzrostla v červnu a červenci nejrychleji od května 2008, tedy od propuknutí globální finanční a hospodářské krize. Lidé tedy přestávají utrácet a šetří na horší časy. Vyplývá to z aktuálních dat, která zveřejnila Evropská centrální banka ve svém ekonomickém bulletinu.

Objem peněžní zásoby vyjádřený nejširším měnovým agregátem M3 se v červnu a červenci letošního roku zvýšil přibližně o deset procent, což je asi 2,5násobek běžného tempa růstu. Podobný skok zaznamenala peněžní zásoba měřená agregátem M1, který zahrnuje hotovostní oběživo a vklady na běžných bankovních účtech. Podle ekonomů je to neklamné znamení toho, že domácnosti a firmy očekávají příchod horších časů, a tak hromadí peníze.

Podle ekonoma Štěpána Křečka se na datech se ukazuje, že lidé i firmy v Evropě výrazně mění své jednání. Přestávají utrácet, aby se připravili na horší časy. V důsledku tohoto vývoje jsme svědky výrazného nárůstu peněžní zásoby, který byl navíc podpořen masivními podpůrnými opatřeními, jež měla zajistit dostatečnou likviditu v ekonomice.

Vlády peníze do hospodářství pumpovaly za účelem zmírnění ekonomického šoku způsobeného koronavirovou pandemií, respektive razantními protiepidemickými opatřeními. Evropská centrální banka zmiňuje i jiné důvody, proč ke „křečkování“ peněz došlo. Část nahromaděných úspor totiž nemohla být během té nejstriktnější karantény utracena, což se projevilo nárůstem peněžních zůstatků v bankách. Svou roli sehrálo také omezení pohybu přes hranice jednotlivých zemí. Lidé také méně nakupovali například oblečení, protože omezovali svůj společenský život a častěji pracovali na home office. 

Pokud takto silný růst peněžní zásoby přetrvá i v dalších měsících, je na místě se ptát, zda v eurozóně poroste riziko zvyšování inflace nad přijatelnou úroveň. Stále více ekonomů je přesvědčeno, že spojení mezi peněžní zásobou a inflací není v dnešní době nijak zvlášť silné. Většina dodatečně nahromaděných peněz totiž nemusí být utracena za zboží z běžného spotřebního koše. Spíše se za ně mohou nakupovat aktiva, jako jsou například akcie.

Inflace v eurozóně se v srpnu propadla do záporných hodnot ve výši 0,2 procenta. Ještě v červenci přitom činila plus 0,4 procenta. Evropská centrální banka dlouhodobě cílí na úroveň dvouprocentního meziročního růstu cenové hladiny. Tento cíl se jí však podařilo naplnit naposledy na přelomu let 2018 a 2019. Češi se připravují na druhou vlnu a home office. Skupují potřebnou elektroniku.