Česko společně se Slovenskem totiž jako jediné dva evropské státy náleží ke dvaceti zemím světa, jejichž ekonomická rizikovost od počátku letošního roku nejvíce vzrostla. Plyne to z celosvětového šetření Euromoney Country Risk, na němž se globálně podílí více než tři stovky analytiků.

Rizikovost Česka je i po tomto výrazném zhoršení profilu střední, avšak varovný je právě rozsah jejího letošního nárůstu. Zranitelnost Česka zásadně stoupá kvůli jeho silné vývozní a investiční závislosti na automobilovém průmyslu, který představuje zhruba desetinu hrubého domácího produktu země. Závažný průběh druhé vlny pandemie onemocnění covid-19 by ještě více ochromil globální poptávku po automobilech. V případě méně závažného globálního průběhu druhé vlny pandemie zase hrozí nadměrné posilování české koruny, jež může značně uškodit vývoznímu potenciálu českého autoprůmyslu. Nelze proto vyloučit, že Česká národní banka výhledově přistoupí k obdobě své intervence za slabší korunu, kterou prováděla v letech 2013 až 2017, nebo k jinému opatření, jež by nekonvenčním způsobem uvolňovalo podmínky v tuzemské ekonomice.

Automobilový sektor v ČR se ocitl pod tlakem už před letošním úderem koronaviru. A příčiny tohoto tlaku nepolevily, naopak lze v souhrnu hovořit o jejich dalším stupňování. Jedná se zejména o stále nevyjasněnou podobu obchodních vztahů EU a Británie po skončení po-brexitového přechodného období. Následně o dále narůstající geopolitické a ekonomické a obchodní tenze mezi Spojenými státy a Čínou, které zesilují deglobalizační tendence. A v neposlední řadě o probíhající transformativní technologické a regulatorní změny zejména v evropském autoprůmyslu.

Vysoká zranitelnost tuzemského autoprůmyslu tváří v tvář druhé vlně pandemie je patrná také z čísel Trinity Bank a SAB Finance v souvislosti s obratem devizových obchodů jejích klientů v oblasti vývozu i dovozu, uvádí ekonom Lukáš Kovanda. Jedná se o vysoce reprezentativní vzorek tisíců tuzemských firem, s těžištěm v segmentu malých a středních podniků. Autoprůmysl patří společně se stavebnictvím, velkoobchodem a cestovním ruchem mezi nejvíce zasažené segmenty české ekonomiky. A to jak za celé období od letošního ledna až do konce srpna, tak za „po-uzavírkové“ období měsíců června až srpna.

Odolnost vůči dopadům protipandemických opatření dle stejných dat vykazuje vedle hojně zmiňovaného odvětví informačních a komunikačních technologií také třeba segment potravinářství, kde například v oblasti výroby nápojů, včetně lihu, dochází v měsících od června do srpna k meziročnímu nárůstu ekonomické aktivity. Pandemie koronaviru nad rámec loňského roku svědčí poptávce po konzumním lihu, jejž lze využít pro přípravu vlastní dezinfekce na ruce. Za celé období od ledna do srpna si meziročně polepšují také firmy z oblasti textilního průmyslu. Těží ze zakázek na šití roušek a dalších ochranných textilních pomůcek, ale například i stanů pro veřejné služby.

Při závažném průběhu druhé vlny pandemie koronaviru lze předpokládat opětovné zesílení dosavadního dopadu na jednotlivé sektory. V odvětvích s nižší setrvačností, jako je průmysl, lze v krajním případě přepokládat průběh krize ve tvaru písmene „W“, v sektorech s delší setrvačností, jako je stavebnictví, prohloubení krize typu písmene „U“. Naopak při poměrně nezávažném průběhu druhé vlny lze počítat s tím, že vývoj v posledním čtvrtletí letošního roku bude ve flexibilních sektorech s nízkou mírou setrvačnosti, jako je třeba prodej mobilních telefonů, v předvánočním čase do značné míry kompenzovat výpadek z předešlé části roku. Za ekonomiku jako celek ale ke kompenzaci výpadku rozhodně v předvánočním čase nedojde ani při relativně nezávažném průběhu druhé vlny pandemie. Kompenzace nebudou, pomoc se začne vypínat. Lidem začnou krušné časy