Odborníci analyzovali vzorky tisíce lidí po celém světě. Zjistili tak, že virus už minimálně 200krát zmutoval, což by mohlo znamenat, že se SARS-CoV-2 neustále adaptuje na své lidské hostitele. „Mutace nejsou samy o sobě špatnou zprávou: všechny viry přirozeně mutují. Mutace jsou ale špatnou zprávou pro vývoj vakcíny," zdůraznil jeden z autorů studie, která byla zveřejněna v odborném časopise Infection, Genetics and Evolution.

Zatímco u nás jsou epidemiologická opatření postupně rozvolňována, ve světě epidemie vrcholí. Za poslední týden bylo každý den zaznamenáno minimálně 160 000 nových případů, jak uvedla WHO. Na celém světě v současnosti dominuje jedna z variant viru SARS-CoV-2, která se odlišuje od té, jež se jako první objevila na sklonku loňského roku v Číně. Vědci přitom zjistili, že tato obměna viru snáze proniká do lidských buněk a je proto zřejmě nakažlivější než originální verze.

Tématu mutace se v pátek věnovala také Světová zdravotnická organizace, podle které změny vykazuje takřka 30 procent rozborů genomu koronaviru, k horšímu průběhu nemoci to ale nevede. Poté, co se SARS-CoV-2 rozšířil z Číny do Evropy, se tam stala dominantní jedna z jeho variant, kterou vědci označili D614G. Ta má vůči originálu drobnou odlišnost v DNA právě v místě, které ovlivňuje schopnost viru pronikat do lidských buněk. 

Experimenty v laboratořích ukázaly, že D614G proniká do lidských buněk s tří až šestkrát větší účinnosti, než původní varianta koronaviru nalezená v Číně. Vědci však upozorňují, že nálezy z laboratoře ještě nemusí věrně replikovat chování viru v reálném světě a jeho šíření populací. Z přísně vědeckého hlediska tak lze nyní pouze říci, že je varianta D614G nakažlivější, ale to nutně neznamená, že se mezi lidmi skutečně více šíří. Roli při rozšíření této varianty totiž mohly hrát také další neznámé faktory či pouhá náhoda.

Mutace jsou teoreticky špatnou zprávou pro vývoj vakcíny, ze studie ale vyšlo najevo, že ne všechny díly genomu se mění a některé jeho části zůstávají stejné, což je důležité pro budoucí léčbu. Vakcína či léky by kvůli mutacím nemusely být účinné.

Experti odhadují, že virus ze svého původního zvířecího hostitele na člověka přeskočil mezi loňským 6. říjnem a 11. prosincem - do konce prosince, kdy Čína oznámila svůj první případ covidu-19, se tedy zřejmě šířil, aniž by to odborníci věděli. Čínští vědci v březnu oznámili, že nový koronavirus má zřejmě dva kmeny, z nichž je jeden agresivnější, nyní se ale šíří ten mírnější. Vakcína na koronavirus je nesmysl. Druhá vlna nepřijde, tvrdí mikrobioložka Peková.