Jeden odvod, suma 5740 korun měsíčně, tedy v sobě zahrnuje jak sociální pojistné (3126 Kč), tak zdravotní pojistné (2514 Kč) i samotnou daň z příjmu (100 Kč).

Živnostníkům to šetří čas a papírování, neboť nemusí komunikovat se třemi různými úřady, ale jen s jedním. Zbaví se složité administrativy, a navíc budou mít klid od případných kontrol z finančního úřadu. Pokud nakonec paušální daň v současném návrhu projde, využít ji budou moci živnostníci s ročními tržbami do milionu korunu. Z nich se však přechod na paušální daň vyplatí jen některým.

Paušální daň se například nevyplatí řemeslníkům či zemědělcům, kteří využívají osmdesátiprocentní výdajový paušál. Z těch živnostníků, kteří uplatňují šedesátiprocentní výdajový paušál, se paušální daň vyplatí těm, kteří nemají děti, ani manželku, přičemž jejich příjem bude v pásmu od 46 tisíc do zhruba 83 tisíc korun měsíčně (tak, aby svým příjmem nepřekročili zmíněný milion korun ročně).

Doslova ternem ale může být paušální daň pro mnohé živnostníky, kteří uplatňují čtyřicetiprocentní výdajový paušál, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda. Například bezdětný živnostník s ročními tržbami 800 tisíc korun, který právě uplatňuje čtyřicetiprocentní paušál, díky přechodu na paušální daň ušetří na odvodech státu takřka 81 tisíc ročně. Místo dosavadní částky 12 470 korun, již platí na dani, sociálním a zdravotním, bude odvádět pouze zmíněnou paušální daň 5740 Kč, tedy o 6730 korun měsíčně méně.

Ve výsledku by tak mohlo paušální daň využívat zhruba 150 tisíc živnostníků. Velký problém zvaný stravenky. Na systém doplácí přes milion Čechů.