Greenpeace a Hnutí DUHA upozorňují, že by česká Uhelná komise a vláda ČR měly německý skandál pozorně sledovat a poučit se z něj. Z případu od sousedů je podle nich jasně vidět, že kompenzace by měly jít primárně na pomoc regionům a na tvorbu pracovních míst a ne na pomoc firmám s jejich podnikáním.

V Česku bylo navíc zavírání některých uhelných elektráren naplánováno v minulosti. Příkladem je třeba nízkoúčinná uhelná elektrárna Počerady, které končí životnost na konci roku 2023 a její prodlužování nedává smysl, neboť vyrábí jen přibližně třetinu českého vývozu elektřiny. Od 2. ledna 2024 má patřit soukromému vlastníkovi, uhlobaronovi Pavlu Tykačovi. Platná Státní energetická koncepce ČR navíc stanovuje, že by většina uhelných elektráren už neměla být obnovována a uhlí ušetřeno pro účinné teplárny. U některých firem v dnešní době už známe jejich plány na odstup na uhlí - představil je například největší hráč na českém trhu ČEZ. Uhelné firmy by podle ekologických organizací neměly dostat žádné kompenzace v případě, že by výsledný scénář konce uhlí v Česku navržený Uhelnou komisí jen kopíroval jejich současný byznysplán.

Ekologické organizace, které vyslaly své zástupce do Uhelné komise, žádají, aby případné kompenzace za odstavování uhelných elektráren v Česku byly důsledně vázány na pomoc pracovníkům a pracovnicím elektráren s hledáním nového uplatnění či na předčasné důchody a na rozvoj regionů, zejména na výstavbu čistých obnovitelných zdrojů energie, které mohou postupně nahradit uhlí.

Lukáš Hrábek, mluvčí organizace Greenpeace ČR, která je členem Uhelné komise, řekl: “V současnosti už známe plán odstupu od uhlí firmy ČEZ, která chce nejnovější českou uhelnou elektrárnu Ledvice provozovat až do konce 40. let. Pokud by měla tato firma vůbec dostat nějaké kompenzace, tak jedině v případě, že výsledný scénář konce uhlí v ČR bude mnohem progresivnější. Navíc by případné kompenzace měly být vázány na dvě podmínky - měly by být utraceny v dotčeném uhelném regionu a měly by být použity na vytvoření nových pracovních míst bez vztahu mimo sektor fosilní energetiky, například na rozvoj obnovitelných zdrojů energie.”

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a člen Uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh, řekl: “V české Uhelné komisi a jejích pracovních skupinách sedí spousta zástupců firem provozujících uhelné elektrárny, které jsou plány firem i státní energetickou koncepcí určeny k odstavení - například elektrárna Počerady na konci roku 2023. Takže o to větší pozor si musíme dát, aby stát neplatil miliardové kompenzace za nic. Peníze jsou potřeba na pomoc lidem s hledáním nového zaměstnání či předčasným důchodem a rozvoj krajů, kde se dnes těží a spaluje uhlí. Investovány by měly být zejména do výstavby obnovitelných zdrojů.”