Co si Češi myslí o vysílání vojáků na zahraniční mise
Většina Čechů podporuje vysílání našich vojáků do zahraničních misí, ne ale jednoznačně. „Více než polovina respondentů tento souhlas podmiňuje tím, aby se jednalo pouze o mise schválené OSN,“ říká sociolog agentury Michal Geisler. Mise naopak jasně odmítá 30 procent dotázaných. „Nesouhlas je více rozšířen mezi ženami, jde v poměru o 36 procent žen a 25 procent mužů a stoupá se stoupajícím věkem,“ pokračuje Geisler.
V průzkumu odpovídalo 1045 respondentů ve věku 18 nebo více let. Kromě klasického schvalování misí začali poslanci řešit i změnu ústavního zákona, aby o vysílání českých vojáků na mise v budoucnu mohla rozhodovat vláda bez nutného souhlasu parlamentu. Toto zjednodušení podporuje vládní koalice hnutí ANO a ČSSD i poslanci ODS, TOP 09 nebo lidovců.
Podle ministra obrany za hnutí ANO Lubomíra Metnara by vojáci mohli díky změně například efektivněji pomáhat českým občanům v zahraničí. „Občanům, kteří se během svého pobytu v zahraničí dostali do nesnází, a jejichž životy jsou v ohrožení. Nemusí jít jenom o případy občanů unesených teroristy či kriminálními skupinami. Může jít i o ty, kteří se nachází na území postiženém přírodní katastrofou, průmyslovou havárií či nepokoji,“ vysvětlil ministr.
Novelu ústavy zásadně odmítli zástupci SPD a komunistů. Podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa novela z rozhodování vyřazuje parlament a poškozuje tak parlamentní demokracii. „Toto je smyslem návrhu zákona? Vyřadit parlament z rozhodování a postavit ho před hotovou věc? Já s takovým návrhem změny ústavy souhlasit nemohu a nikdy nebudu,“ okomentoval situaci předseda komunistů. Poslanec SPD Radovan Vích se zase obává, že by se Česko kvůli změně ústavy mohlo v budoucnu snadněji dostat do válečného konfliktu.
