Podle nejnovějších mezinárodně srovnatelných údajů, které zveřejnili statistici Evropské unie, Češi, resp. české domácnosti v roce 2018 utratili za výše uvedené položky 8,1 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů. „Trumfli“ je pouze Lucemburčané, kteří za neřesti utratili 9,3 procenta své celkové spotřeby, a také Maďaři s 8,3 procenta. Všechny ostatní národy EU utrácí za neřesti méně než Češi.

Nejméně neřestní jsou ve skladbě své spotřeby dle dostupných údajů Eurostatu Švédové, kteří za uvedené neřesti loni utratili 3,5 procenta svých celkových výdajů.

„Poměrně vysoký podíl výdajů Čechů a ,neřesti´ ostře kontrastuje s tím, že naopak skoro nejmenší část svých výdajů dávají mezi všemi národy EU na ty spojené s péčí o zdraví. Loni Češi dali na tyto účely pouze 2,4 procenta svých výdajů. Méně v celé EU vydali za své zdraví už jen Britové, a to dvě procenta,“ doplnil český ekonom Lukáš Kovanda.

Údaje je pode Kovandy třeba brát s jistou rezervou, neboť se v nich zrcadlí třeba i odlišná cenová, a tedy i daňová hladina konkrétních položek spotřeby v jednotlivých zemích EU či stupeň celkové ekonomické rozvinutosti. Obecně za neřesti utrácí více takzvané nové země EU, které ovšem i za běžné potraviny a nápoje utrácí větší podíl svých celkových výdajů než staré země EU.

Například Slováci ale utrácí ze neřesti výrazně méně než Češi, pouze 5,4 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů. „V tom se zřejmě odráží i relativně vyšší podíl věřících ve slovenské populaci. Výdaje za zdravotní péči jsou zase ovlivněny systémem financování veřejné zdravotní péče, které se v jednotlivých zemích EU liší. V Česku zdravotnictví vykazuje z mezinárodního hlediska velice dobrý poměr cena/výkon, takže pacient může v ČR získat uspokojivou péči za nižší cenu než mnohde jinde ve srovnatelném zahraničí,“ upřesnil Kovanda.

V pořadí podle výdajů za jednotlivé neřesti vévodí Evropské unii v oblasti útrat za prostituci Lucemburčané, kteří za ni dají 1,1 procenta svých spotřebitelských výdajů. Pro srovnání, Češi pouze 0,2 procent. Nejvyšší výdaje za drogy pak vykazují Italové (1,5 procent) a Španělé (jedno procento). Češi dají za drogy 0,4 procent svých celkových spotřebitelských výdajů. Za tabák ovšem Češi utrácí 4,2 procent svých celkových spotřebitelských výdajů. V tom je v EU předčí pouze Lucemburčané s 5,6 procenty. Za alkohol utrácí nejvíce Estonci (pět procent), následují Lotyši (4,5), Litevci (3,7) a Poláci (3,3). Češi jsou s podílem výdajů za alkohol společně s Poláky „až“ čtvrtí s 3,3procentním podílem. „Zde ovšem roli hraje pověstně levné české pivo, jehož láce je ještě zřetelnější ve vztahu k momentálně poměrně citelně rostoucí kupní síle Čechů,“ uzavřel Kovanda.