Vládě se stále nedaří hospodařit dle představ, byť oproti uplynulým měsícům se situace například v oblasti inkasa DPH mírně zlepšila, komentoval situaci český ekonom Lukáš Kovanda. Na vině je prý pomalejší ekonomický růst, než s jakým vláda počítala, a loňské rozsáhlé plošné přidávání na platech a důchodech.

„Do hospodaření státního rozpočtu výrazně promlouvají prostředky z fondů EU. Loni v prvním pololetí přišlo z rozpočtu EU ještě posledních více než dvacet miliard korun vztahujících se k programovému období let 2007 až 2013. Tyto peníze letos chybí,“ sdělil Kovanda s tím, že Česká republika naopak zrychluje čerpání evropských peněz, aby před koncem běžícího programového období v příštím roce stihla vyčerpat uspokojivou část sumy přidělené pro programové období let 2014 až 2020. S rychlejším čerpáním se pojí nutnost navyšování výdajů na předfinancování, přičemž meziročně toto navýšení převyšuje 13 miliard korun, a činí tak 16 procent. „Po očištění o vliv evropských peněz je letošní říjnový schodek o přibližně 13 miliard korun hlubší než podobně očištěný výsledek za prvních devět měsíců loňského roku,“ doplnil Kovanda.

Meziročně stát na daních a odvodech vybírá o 6,6 procenta více než loni, což odpovídá zhruba 69 miliardám korun. „Jedná se o zhoršení oproti plnění z konce srpna, kdy meziroční navýšení příjmu rozpočtu z daní a odvodů činilo 7,1 procenta. Je ovšem stále patrný tlak citelného loňského plošného přidávání státním zaměstnancům a také tlak navyšování důchodů,“ uvedl Kovanda. Navýšení rozpočtových výdajů je za deset měsíců roku meziročně více než desetiprocentní, zatímco vláda za celý rok počítá s navýšením o zhruba 9,6 procenta. „Navíc zatím za plánem zaostává inkaso DPH. Vláda počítá, že za letošek vybere na DPH o bezmála sedm procent více peněz než loni, avšak za období od ledna do října vybrala na této dani meziročně pouze o 4,4 procenta více. Důvodem je zčásti horší makroekonomický výkon, než s jakým vláda počítala,“ doplnil Kovanda.

V posledních dvou měsících roku je podle Kovandy třeba „tradičně“ počítat s dalším zhoršením výsledků jednotlivých měsíčních plnění rozpočtu. Výsledné saldo by se mělo pohybovat ve schodku 35 miliard korun, a tedy „se vejde“ do rozpočtovaného schodku 40 miliard.