Česká ekonomika šlape na brzdu a nohu z brzdného pedálu ještě nesundává. Podle předního českého ekonoma Lukáše Kovandy to lze vyčíst z předstihového ukazatele důvěry v českou ekonomiku, který za letošní červen vykazuje svůj nejslabší výsledek od října roku 2015. Markantní je zvláště propad důvěry ve průmyslu a obchodu. Důvěra spotřebitelů zato setrvala na své solidní květnové úrovni. Důvěra letos od začátku roku poklesla ve všech segmentech ekonomiky, nejméně pak ve
stavebnictví.

Podnikatelé v průmyslu a v obchodě vyhlížejí zhoršení podmínek, jimž čelí. Důvodem je ponejvíce zpomalování německé ekonomiky a tamního průmyslu. Německo je v tomto ohledu České republice tím, čím je jemu samému pro změnu Čína. Takže v rostoucích obavách českého průmyslu se zrcadlí, byť spíše zprostředkovaně, také čínské zpomalení a celní válka, kterou Peking vede se Spojenými státy.

Podnikatelé ve stavebnictví těží z limitovaných kapacit sektoru, které způsobují, že „mají stále práce dost“.

Další vývoj nálady v české ekonomice bude značně - až takřka výhradně - závislý na zahraničním vývoji. Dokud se nepodaří rozehnat mračna celní války a dokud se nepodaří rozptýlit nejistotu spjatou s brexitem, nelze předpokládat opětovný růst důvěry v tuzemskou ekonomiku. To jsou však stále jen podmínky nutné, nikoli postačující.