„Konečně se vyřešila historická anomálie našeho města a Sagrada Familia už se nestaví ilegálně,“ uvedla v pátek barcelonská radní pro místní rozvoj Janet Sanzová. Dohodu o udělení stavebního povolení podepsala loni v říjnu starostka katalánské metropole Ada Colauová se šéfem nadace, jež toto monumentální dílo spravuje a zajišťuje i jeho výstavbu. 

Dohoda mimo jiné předpokládá, že nadace spravující baziliku zaplatí městu během deseti let 36 milionů eur (asi 936 milionů korun) na veřejnou dopravu a úpravu okolí baziliky. Příspěvek městu byl vypočten podle počtu návštěvníků této památky, který činí zhruba 4,5 milionu ročně, tedy v průměru asi 12 tisíc lidí denně.

Unikátní architektonické dílo, které zobrazuje život Ježíše Krista a biblické dějiny, se začalo stavět v roce 1882 podle návrhu architekta Franciska de Paula del Villar. Koncem roku 1883 práce převzal architekt Antonio Gaudí.

Jediný dokument povolující výstavbu baziliky pocházel zatím z konce 19. století a udělila ho obec Sant Martí de Provencals, připojená k Barceloně v roce 1897. Tento dokument se ale nedá srovnat s klasickým stavebním povolením, uvedl loni v říjnu server eldiario.es.

Sagrada Familia by měla být dokončena v roce 2026, na kdy připadá sté výročí úmrtí Antonia Gaudího. Tento katalánský architekt, který je autorem i několika dalších unikátních staveb v Barceloně, stavbě chrámu Sagrada Familia zcela zasvětil několik posledních let života. Tehdy přestal dbát o svůj zevnějšek, takže když ho v červnu 1926 porazila tramvaj, považovali ho zprvu za žebráka.

Po Gaudího smrti se pokračovalo ve stavbě podle jeho návrhů. Během občanské války (1936–1939) ale část stavby vyhořela a zničeny přitom byly i Gaudího plány a modely. Ty posléze obnovil architekt Francesc de Paula Quintana, někdejší Gaudího spolupracovník. O dokončení velkolepé baziliky si Gaudí nedělal velké iluze. „Tu dokončí až svatý Josef,“ říkával.