Piráti vyzývají vládu, aby důkladně zdůvodnila případný přesun Agentury pro sociální začleňování, která dosud byla součástí Sekce pro lidská práva, pod Ministerstvo pro místní rozvoj. „Lidská práva nejsou něco abstraktního. Zmocněnkyně měla na starosti i důstojné zacházení s pacienty v léčebnách, rovný přístup k pracovnímu trhu nebo stanovení podmínek ve školství, které umožní běžné vzdělávání dětem se sociálním nebo zdravotním handicapem. Česká republika stojí na rozcestí a pořád ještě může zvolit podporu znevýhodněných a začleňování vyloučených, což se společnosti dlouhodobě vyplatí,“ uvedla Olga Richterová, 1. místopředsedkyně Pirátů.

Po zrušení funkce ministra pro lidská práva lze podle ní přístup současné vlády nejlépe ukázat na činnosti Rady vlády pro lidská práva – tu svolal její předseda Andrej Babiš na 11. března; téměř po dvou letech. „Předchozí jednání se konalo 21. března 2017. Tento stav rozhodně nepovažujeme za zdravý,“ dodala Richterová.

Vedení Sekce pro lidská práva nyní zůstává neobsazené. „Obáváme se, že to je první krok k tomu, aby tato sekce byla úplně zrušena. Jenže kdo pak bude mít na úrovni vlády na starosti práva lidí se zdravotním postižením nebo podporu obcí v sociálním začleňování?“ ptá se Olga Richterová. Nejisté časy nastávají zejména pro Agenturu pro sociální začleňování, která je součástí Sekce pro lidská práva. Agentura je jediným vládním nástrojem, který desítkám obcí a měst po celé republice pomáhá řešit problémy sociálního vyloučení. Dle předsedy vlády Andreje Babiše bude Agentura, resp. Odbor pro sociální začleňování Úřadu vlády patrně ke konci roku 2019 převeden pod Ministerstvo pro místní rozvoj.

„Doufáme, že převod Agentury nebude znamenat její postupný zánik. Financování do budoucna totiž není zajištěné. Příjmy Agentury jsou nyní ze tří čtvrtin tvořeny dotacemi z evropských fondů. Projekty však skončí v roce 2022 a předseda vlády nás neinformoval o tom, jak zajistí financování, aby Agentura nepřišla o desítky odborníků a kontinuitu,“uvedla Richterová.

Česká republika je v posledních letech kritizovaná kvůli bagatelizaci lidských práv. Výhrady zaznívají například z OSN, Amnesty International, Českého helsinského výboru, ale i Evropské komise.