Diamanty vznikají v hloubce okolo 150 km pod zemským povrchem při teplotách nad 1000 stupňů celsia. Formují se zde přeměnou uhlíku vlivem tlaku přesahujícího 70 tun na centimetr čtvereční.

Kimberlitový komín

Za transportem těchto vzácných a také nejtvrdších nerostů na Zemi, stojí velmi silné erupce, které vyvrhují na zemský povrch materiál pomocí takzvaných kimberlitových komínů. Na rozdíl od mnoha různých geologických procesů, erupce uvolněná tímto komínem, umí vystřelit horninu na zemský povrch, rychlostí až 250 km/h.

Kimberlitová erupce je velice vzácný jev, který se v podstatě ještě nikdy nepodařilo detekovat, přestože vědci ho za pomocí moderních technologií odhalit mohou. Většina kimberlitů se nachází v nejstarších skálách na Zemi, které se nazývají kontinentálními kratony. Doposud známe kratony se nachází v Kanadě, Brazílii, Sibiři, Jižní Africe, severní Číně a Austrálii. Existují ale také kimberlity například v americkém Kentucky a Arkansasu, které se nachází mimo tyto skály.

Většina kimberlitů je opravdu velmi stará a jejich vznik je odhadován v době před 145 miliony let až 2,5 miliardami let. Mladší kimberlity jsou velice vzácné a jeden z nich se nachází například v Tanzanii, jehož vznik se odhaduje v době před 20 tisíci lety. Další z mladších, s odhadovaným vznikem před 30 miliony let, se nachází v Kongu.

Nová „diamantová“ erupce může vzniknout kdykoliv

Erupce kimberlitovým komínem, může samozřejmě vzniknout i dnes, ale vzhledem k její vzácnosti, je velmi nepravděpodobné, že se ji kdokoliv z nás dožije.

Rozhodně se ale jedná o velmi dramatický geologický jev, který by okolí v řádu desítek kilometrů zasypal sprchou vybuchující horniny a naprosto ho zničil. Bohužel to ale neznamená, že by z nebe pršely diamanty. Ty by byly nejspíše ukryty někde v desítkách kilometrů čtverečních magmatu a trpělivě čekaly na svého nálezce.

Novodobá kimberlitová erupce by byla skutečnou vědeckou senzací a pokud se ji lidstvo někdy dočká, lze jen doufat, že se tak stane daleko od civilizace.