Například divoká prasata odlovená na Šumavě, stále vykazují silně nadlimitní dávky radioaktivity. Radioaktivní zvířata se nevyskytují jen u nás v Česku, ale jejich výskyt byl zaznamenán také v Německu, nebo Polsku.

Divočáci mají totiž oblíbenou pochoutku, kterou je podzemní houba Jelenka obecná. Tato houba se k nám dostala krátce po havárii na Ukrajině a velmi intenzivně vstřebává radioaktivní látky, obsažené v zemině.

Při jaderné havárii v roce 1986 se do atmosféry dostalo obrovské množství radioaktivního kovu cesium 137, který následně unášely vzdušné proudy nad celou Evropou. Tento radioaktivní kov spolu s deštěm dopadl také na Šumavu, dostal se tak do půdy a následně do potravního řetězce.

Pro člověka je sice cesium 137 velice nebezpečné, avšak konzumací masa z divočáka je lidský organizmus vystaven poměrně malé dávce, která se považuje za neškodnou.

Odborníci tvrdí, že poločas rozpadu cesia je okolo třiceti let. Nyní jsme tedy asi v polovině této doby.