Rekordní přiblížení

Parker Solar Probe se v prosinci 2024 přiblížila na vzdálenost pouhých 6,11 milionu kilometrů od slunečního povrchu – tedy mnohem blíže než kterákoli předchozí sonda. Pro srovnání, Země je od Slunce vzdálena zhruba 150 milionů kilometrů. Díky tomu mohla sonda pořídit detailní snímky sluneční koróny – vnější atmosféry Slunce, která hraje klíčovou roli v uvolňování energie a slunečního větru.

Co ukazují nové snímky a data?

Nově získané snímky a měření ukazují dynamické procesy v koróně, které vědci dlouho pouze teoreticky předpokládali. Jedním z nejzajímavějších zjištění je existence dvou typů pomalého slunečního větru – alfvénického a ne-alfvénického. Alfvénický vítr je spojován s magnetickými poli vycházejícími z koronálních děr – tmavších a chladnějších oblastí na Slunci, které sluneční vítr „pustí“ do vesmíru rychleji a s odlišnými vlastnostmi než oblasti okolní.

Tyto poznatky jsou klíčové nejen pro pochopení samotného Slunce, ale také pro predikci slunečních bouří, které mohou ovlivnit pozemské technologie, jako jsou satelity, GPS nebo elektrické sítě.

Význam mise pro budoucnost

Parker Solar Probe bude pokračovat ve svých průletech kolem Slunce, přičemž další plánovaný průlet je naplánován na 15. září 2025. Každý průlet přinese další data, která pomohou vědcům nejen potvrdit současné hypotézy, ale také odhalit nové fenomény, které dosud unikaly pozornosti.

Jak Parker Solar Probe funguje?

Sonda je vybavena speciálním tepelným štítem, který jí umožňuje přežít extrémní teploty přesahující 1 370 °C při průletech v blízkosti Slunce. Přístroje na palubě měří například magnetické pole, plazmu a další fyzikální vlastnosti sluneční atmosféry. Díky tomu můžeme lépe pochopit, jak Slunce ovlivňuje celé naše okolí a jak jeho aktivita může mít dopad na Zemi.

Zdroje: kosmonautix.cz, news.az.