Po dopadu asteroidu, který před miliony let vyhubil většinu život na planetě, nastal doslova chaos a zkáza. Vědci zkoumali některé události, které na Zemi krátce po dopadu asteroidu nastaly a popisují je v nové studii, která byla publikována ve vědeckém časopise AGU Advances. Vědci například zjistili, že vlna tsunami, která se po dopadu asteroidu zvedla, měřila více než jeden kilometr. Tato obří tsunami zpustošila nejen tisíce kilometrů pevniny, ale také samotné mořské dno.

Tisíc metrů vodního sloupce

Vědcům se tak podařilo vůbec poprvé nasimulovat tuto vlnu a ukázalo se, že voda dosáhla bezprostředně po dopadu výšky nejméně tisíc metrů. Během první hodiny po dopadu tělesa se v dnešním Mexickém zálivu objevily vlny, které měřily až tři sta metrů. Počítačové modely také naznačily, jak se výška vln pak pomalu snižovala s tím, jak se vzdalovaly od místa dopadu. Přesto ale tyto vlny i ve vzdálenosti tisíců kilometrů dosahovaly dnes nevídaných rozměrů.

Pro porovnání vědci spočítali, že prvotní energie obří vlny, mohla být až třicet tisíckrát vyšší, než byla energie ničivé tsunami, kterou způsobilo zemětřesení v Indickém oceánu v roce 2004. Tato vlna byla jednou z největších v novodobých dějinách planety. Tsunami vytvořená dopadem asteroidu měla tolik energie, že trvalo nejméně týden, než se zcela rozplynula. Ve srovnání s touto událostí, jsou všechny vlny tsunami zcela zanedbatelné i přes jejich značné dopady na život milionů lidí.

Hmatatelné důkazy

Autoři studie však dobře vědí, že počítačový model často nemusí odpovídat realitě, a proto provedli také celou řadu průzkumů v terénu, které by počítačové simulace mohly potvrdit. Navštívili celkem 120 různých geologických lokalit z doby před a po dopadu meteoritu a objevili důkazy, které naznačují přítomnost této gigantické vlny. Podle nalezených důkazů tato vlna dorazila až na území dnešního Nového Zélandu. 

„Tato tsunami byla dostatečně silná na to, aby narušila a erodovala sedimenty v oceánských pánvích na půlce zeměkoule a zanechala buď mezeru v sedimentárních záznamech nebo změť starších sedimentů. Rozložení eroze a mezer, které jsme pozorovali ve svrchnokřídových mořských sedimentech, je v souladu s výsledky našeho modelu, což nám dává větší důvěru v modelové předpovědi,“ uvedla hlavní autorka Molly Rangeová, která pracuje jako fyzikální oceánografka z Michiganské univerzity. 

Vědci dospěli k tomu, že nejpřesvědčivější důkazy pocházejí z východního pobřeží Severního a Jižního ostrova Nového Zélandu, které jsou od místa dopadu asteroidu na Yucatánu vzdálené více než 12 tisíc kilometrů. Z jejich výzkumů také vyplývá, že samotná událost dinosaury vyhubit nemusela v případě, že by asteroid dopadl do jiných míst planety. Vědci budou dále pokračovat ve svém výzkumu s cílem co nejvíce zpřesnit dosavadní poznatky a rozlišovat skutečné dopady této obří ničivé vlny na planetu. Dále čtěte: (Velice zvláštní nález pozůstatků z afrického Čadu nedá vědcům spát. Nemohou se shodnout, o co se jedná).

Zdroj: AGU, Sciencealert